Hned po obědě odcházíme společně do Muzea Českého krasu, abychom shlédli výstavu „Papírový svět origami“. Jde o výstavu, kterou pro širokou veřejnost připravila Mgr. Dana Hradilová se svými spolupracovníky. Cestou zjišťujeme, co to origami vůbec je. Origami totiž je japonské slovo, které znamená „skládat papír“. Skládání papíru má Japonsko dlouhou tradici, ale rozvíjelo se i v jiných zemích a dnes je známé po celém světě. Když tak kráčíme na výstavu, zjišťujeme, že i my již umíme také nějaké origami skládat. Ale ano, vždyť každý z nás již umí složit lodičku, parník, nebo také čepici. Myslíme si, že těch věcí, které jsme si již někdy vyzkoušeli je více. Ale s tím, co uvidíme, se to nedá vůbec srovnávat. Jsme v Muzeu ČK, začínáme prohlídkou. Oči nám jezdí sem a tam, po výstavě nás provádí paní Hradilová. A abychom si uvědomili, že se nacházíme v oblasti Českého krasu, vidíme zde i složené origami krápníků a zde přezimujících netopýrů. Opravdu je toho tolik, že nevíme co dřív. Od postaviček pohádkových bytostí, zvířat, ale i koster pravěkých dinosaurů, neustále objevujeme něco nového, něco krásného. Jsme z toho jak ve snu. To opravdu nemá chybu, to si každý musí sám prohlédnout a pak snad toto umění pochopí. Ty krásné kytky, růže a kdo ví co ještě všechno. Vydrželi bychom zde mnohem déle, než jsme chtěli. Ale protože na nás v pracovní dílně čeká další překvapení, musíme si pospíšit a odcházíme dolů do dílny. Zde na nás již čeká pán, který s námi bude skládat. Po krátkém úvodu předává slovo paní Hradilová právě Mistrovi ve svém oboru. Ten nás nejprve prozkoušel, zda si vůbec něco pamatujeme, co jsme zde viděli, a zda víme, na jaké jsme výstavě. Potom nám rozdal čtverce papíru a říkal, že si musíme nejprve procvičit prstíky. Začali jsme skládat součást hry, která se jmenuje Nebe, peklo, ráj. Připomněl, že při této práci musíme pečlivě dbát na to, abychom správně a přesně ten papír překládali. Zdařilo se! A co si složíme dál? Něco trochu složitějšího. Byl to nádherný 3D tulipán. Ten však neměl chybu. Skládání nám zabralo trochu času, ne všem se dařilo jak mělo, ale Mistr byl tak hodný a pomáhal nám. Pak jsme dostali zelené obdélníkové papíry ve formátu A4. Všichni jsme si naivně mysleli, že se origami skládá pouze ze čtverce. Ale ono ne. Začali jsme skládat a různě překládat, a my jsme si mysleli, že děláme „vlaštovku“. Ale omyl. Bylo to sice trochu podobné, dalo nám to záhul, trvalo to delší dobu, a byl „akrobatér“. Zpočátku koukáme, co to má znamenat a jak to bude reagovat, ale když nám to Mistr předvedl a hodil, výrobek letěl vzduchem přímo, pak zatočil, otočil se a letěl zpět. Ani jsme netušili, že i nám to tak bude také létat. A ono jo. Chvíli jsme si pohráli a pak jsme se museli již rozloučit. Nechtělo se nám moc, ale někteří museli již odcházet domů. My děkujeme za krásné odpoledne Muzeu a všem vřele doporučujeme, aby tuto výstavu všichni navštívili. Jistě nebudou litovat.

Zdraví Patrik Pařízek

Jana Králová