Muzeum Českého krasu v Berouně | http://muzeum-beroun.cz

Starožitné poklady z obchodů i aukcí v muzeu

Zajímavost | z týdeníku 5+2 dny | Josef Hora

Po roce 1989 se zahraniční sběratelé nestačili divit. V Česku šlo takřka za pakatel koupit hotové poklady.

Dnes je v Praze bazar, antik či vetešnictví na každém rohu. Před rokem 1989 ale bylo v hlavním městě obchodů se starožitnostmi jen několik. Daly se v nich koupit za pár korun „poklady“, které dnes mají obrovskou hodnotu a v  obchodech už dávno nejsou. Nejinak tomu bylo i ve středočeských městech.

Jiný svět

Když vstoupíte do obchodu se starožitnostmí Česká Koruna nedaleko náměstí Míru, ocitnete se V jiném světě. V zšeřelém obchodě jsou stovky historických předmětů, obrazy, sklo, sochy, keramíka, šperky. Mezi vším tím potkáte několik odborníků, kteří se tomuto oboru věnují celý život. Jedním z nich je i sběratel Vlastimil Srp z Prahy. „Když se otevřely hranice, byly Čechy ve starožitnostech pro okolní státy země nepoznaná. Za minulého režimu byl problém vzácné kousky vyvézt,“ vypráví sběratel. V přibližně šesti pražských obchodech, které před převratem fungovaly, šlo najít unikátní umělecká a historická díla.  „Byly to muzeální kusy, tehdy ležely na krámě a prodávaly se za pár korun,“ pokračoval sběratel. Vzpomíná třeba na soubojové pistole, které v jednom obchodě prodávali za čtyřicet korun. Dnes mají hodnotu přes 300 000 tisíc.

Egyptské mumie

Před půl stoletím objevil Miroslav Srp velké cennosti třeba v obchodě starožitníka Uhlíře na Národní třídě. „Míval tam kompletní samurajskou zbroj nebo rytířské soubojové brnění. V 60. letech stála zbroj samuraje asi 6 000 korun a mohli ji přivézt třeba čeští diplomati, kteří žili před sto lety V Japonsku,“ vyprávěl sběratel s tím, že taková zbroj byla tehdy velmi levná. V obchodech bylo možné nalézt i věci, které jsou dnes v expozicích světových muzeí. „Byly tam třeba egyptské mumie nebo vysušené lidské hlavy od amerických indiánů,“ popsal sběratel. Vypreparované a scvrklé hlavy, na kterých zůstaly původní dlouhé vlasy, nosili indiáni za opaskem jako trofej. Úplně původními majiteli hlav byli většinou Španělé.  „Do pražských obchodů tyto věci dodávali třeba Vědci a cestovatelé, kteří se cizími kulturami zabývali. Sušená hlava stála asi tisíc korun, dnes už takové cennosti v obchodech nejsou,“ vysvětlil Vlastimil Srp.

Prodali i rodinné sbírky

Různé poklady se do obchodů dostávaly například ze zámků, které byly režimem zkonfiskovány, a kdo měl k památkám přístup, snažil se je zpeněžit. Rozprodávaly se ale i rodinné sbírky. „Někdo potřeboval peníze do Tuzexu nebo na auto, tak je prostě prodal,“ dodal Vlastimil Srp.  Po převratu začaly muzeální kusy z pražských obchodů mizet. „Zahraniční obchodníci je vykupovali a odváželi z Čech, další část se rozplynula v desítkách nových bazarů, které v 90. letech vznikaly,“ uzavřel Srp.

Vzácné švarcvaldky z aukcí

Dalším sběratelem je Mgr. Miloš Klikar. Předmětem jeho zájmu jsou hlavně dřevěné hodiny, které známe jako švarcvaldky. „Sehnat vzácnější kusy dřevěných hodin je dnes většinou záležitost aukcí a známých starožitníků. Sbírání dřevěných lidových hodin mne baví. Je to jako luštění obrovské křížovky, jejíž tajenku nemohu rozluštit, neboť mi vždy bude chybět několik slov. Stále se objevují nové typy hodin, dekory a technické odchylky, které neznám. Je to složitý proces, který u mne představuje přes třicet let učení, hledání, objevování, ale i omylů. Originálů je stále méně a napodobitelů-falzifikátorů přibývá,“ popisuje svou sbírku Miloš Klikar. Některé z nejvzácnějších hodin můžete až do 10. března poznat v Muzeu Českého krasu.

Autorem textu je Josef Hora – týdeník 5+2 dny a Muzeum Českého krasu


Odkaz na tento příspěvek: http://muzeum-beroun.cz/02/2013/starozitne-poklady-z-obchodu-i-aukci-v-muzeu/

Citace:

muzeum: Starožitné poklady z obchodů i aukcí v muzeu. Muzeum Českého krasu [online]. 23.2.2013 [cit. 23.5.2022 ]. Dostupné z http://muzeum-beroun.cz/02/2013/starozitne-poklady-z-obchodu-i-aukci-v-muzeu/.

Copyright © 2011 Muzeum Českého krasu v Berouně. Všechna práva vyhrazena.
Muzeum Českého krasu ochotně poskytne jakékoliv texty či obrázky nacházející se na této internetové stránce pro vzdělávací nebo propagační účely, nicméně si vyhrazuje právo na to, aby bylo k těmto položkám uvedeno příslušné autorství a aby jakémukoliv zveřejnění předcházelo písemné povolení.