Muzeum Českého krasu v Berouně | http://muzeum-beroun.cz

O prvním mostu víme díky vdově Jarušce

Povodně | seriál Radničního listu |

Ničivé povodně na Berounce za sebou zanechávaly v každém století hned několikrát ohromnou spoušť a často s sebou odnášely i pro mnohé obyvatele důležitou spojnici se světem – mosty a lávky. Naposledy rozvodněný živel v roce 2002 strhl na dolním toku Berounky hned čtyři lávky ve S tradonicích, Berouně, Srbsku a Dobřichovicích. Další v Hlásné Třebani natrvalo ohnul.

Podléhal vlivu počasí

Již ve středověku překonávali obchodníci a lidé řeku Berounku v Berouně nejen brodem, ale také po mostě. První zpráva o berounském mostě pochází z roku 1353, kdy jistá vdova Jaruška odkazuje
svůj nemovitý majetek dětem a jisté polnosti lokalizuje „u mostu“. Peníze na opravu mostu získávali konšelé z nájmu městského pole, kterému se říkalo „mostnictvo“. První zmínky o mostnictvu jsou z 15. století. Jak vypadal hlaví most na konci 16. století, víme díky Janu Willenbergovi, který jej zachytil na své vedutě. Byl z části krytý a vedl z ostrova na Dolejší náměstí. Byl postaven ze dřeva, lehce proto podléhal vlivům počasí. Později byl dřevený most několikrát zničen povodní, například při tání v roce 1570. Nicméně definitivně jej zničila až velká roku1629.

Kvůli válčení a nedostatku peněz dlouho čekali berounští občané na novou spojnici. Přes řeku se tak dostávali jen na prámu s převozníkem. Později obnovila most pro přesuny vojsk francouzská armáda
v roce 1742, už o tři roky později jej ale voda opět zničila. Napoleonova vojska tedy postavila v roce 1798 další dřevěný most o něco jižněji, i ten roku 1814 podlehl velké vodě.

Špatně odvedená práce…

Rozhodujícím dnem pro vznik mostu byl 27. prosinec 1836, kdy byly císařem schváleny plány mostu a bylo svoleno, aby most nesl císařovo jméno. K slavnostnímu položení základního kamene došlo až 16. července 1840. Za 18 měsíců byl most postaven. Slavnostní otevření a vysvěcení mostu bylo stanoveno na 18. září 1842. Ač byl most oslavován v novinách a současníky považován za důkladné dílo tehdejšího mostního stavitelství, jeho existence byla krátká. Kvůli špatné kvalitě odvedené práce se začal rozpadávat, a tak jej musel nahradit v roce 1882 zcela nový most, ten nynější, jehož mostovka ovšem pochází z let 1949-1953, kdy byl rekonstruován.

Berounský most po dlouhou dobu zůstával jediným mostem přes Berounku v dnešním okrese. Teprve v roce 1865 se nedaleko objevil druhý v Nižboru, a další pak v roce 1880 v Karlštejně. n

Závodská lávka

Obyvatel Berouna na obou březích Berounky koncem 19. století přibývalo. Proto bylo třeba hlavní most doplnit o lávku pro pěší. První lávka se železnou konstrukcí se objevila v Berouně ale až
roku 1972. Nahradila do té doby provizorní pontonovou lávku, která musela být na zimu vždy rozebírána.

  • 20. léta 20. století – Přes Berounku vede dřevěná lávka.
  • 1924 – Dřevěná lávka měla na mále. V noci z 14. na 15. června stoupla neustálými dešťmi tolik Berounka, že strhla vojenskou plovárnu. Hrozilo, že plovárna poškodí závodskou dřevěnou lávku, ale šťastně vše dopadlo.
  • 1940 – Ledové kry strhly v březnu dřevěnou lávka. Prácespojená s jejím novým zřízenímbyla zadána staviteli J. Kuncoviza 87 tisíc korun.
  • 25. 9. 1959 – Byla dokončena nová lávka spojující město se Závodím. Vybudoval ji za 11 dní železniční oddíl vojáků jako splnění závazku na počest vypuštění sovětské rakety na Měsíc.
  • 6. 12. 1964 – Byla prací řady závodských dobrovolníků vybudována pontonová lávka.
  • 15. 12. 1972 – Slavnostní předání nové lávky se železnou konstrukcí do provozu.
  • 13. 8. 2002 – Rozběsněná Berounka lávku strhla.
  • 27. 8. 2003 – Otevření nové lávky s hydraulickým mechanismem.

Zdroj: SOkA Beroun


Odkaz na tento příspěvek: http://muzeum-beroun.cz/04/2012/o-prvnim-mostu-vime-diky-vdove-jarusce/

Citace:

muzeum: O prvním mostu víme díky vdově Jarušce. Muzeum Českého krasu [online]. 11.4.2012 [cit. 20.4.2024 ]. Dostupné z http://muzeum-beroun.cz/04/2012/o-prvnim-mostu-vime-diky-vdove-jarusce/.

Copyright © 2011 Muzeum Českého krasu v Berouně. Všechna práva vyhrazena.
Muzeum Českého krasu ochotně poskytne jakékoliv texty či obrázky nacházející se na této internetové stránce pro vzdělávací nebo propagační účely, nicméně si vyhrazuje právo na to, aby bylo k těmto položkám uvedeno příslušné autorství a aby jakémukoliv zveřejnění předcházelo písemné povolení.