Muzeum Českého krasu v Berouně | http://muzeum-beroun.cz

Plzeňská brána

Stálá expozice | Otevírací doba / Opening Hours | Husovo náměstí, Beroun

Plzeňská brána byla nedílnou součástí městského opevnění, vybudovaného  na přelomu 13. a 14. století. Výška hlavní hradební zdi se pohybovala v rozmezí 6 až 9 metrů a v nepravidelných intervalech ji doplňovalo 37 hranolových bašt, z nichž do dnešní doby zůstalo celkem 20 v různém stupni zachovalosti. Hlavní hradba byla navíc obklopena parkánovou zdí a hradebním příkopem, zajišťujícím větší obranyschopnost města. Bašty i parkány se od počátku 16. století pronajímaly podle zákupního práva městským rodinám. Vstup do města zajišťovaly dvě věžovité brány, na východní straně Dolní neboli Pražská a na západní straně Horní neboli Plzeňská a dvě fortny umožňující vstup pro pěší ze severu a jihu.

Samotná Plzeňská brána byla do roku 1842 bodem, kterým procházel komunikační ruch z Plzně do Prahy a královské clo se zde vybíralo až do roku 1752. Původně byla Plzeňská brána celá gotická s vysokou dlátkovou střechou, podobně jako Pražská (Dolní) brána, která si však svůj gotický vzhled zachovala dodnes.

Po požáru v roce 1735 byla brána zbarokizována. Od této doby se také výrazně mění vzhled východního průčelí brány. Obraz Smrtonoše s kosou a latinský chronogram 1736, nahrazuje později sienové sgrafito a na konci 19. století mytologický výjev s bohem Chronosem a sudičkou předoucí nit času od malíře V. Preise, který stejně jako český nápis „Všeho do času, Pán Bůh navěky“ můžeme na průčelí brány najít dodnes.

Znak města Berouna a věžní hodiny

Východní průčelí zdobí i městský znak a věžní hodiny. Tyto hodiny jsou však až z konce 19. století, původně se na bráně nacházel od roku 1508 orloj s 24 hodinovým ciferníkem, nahrazený roku 1736 novými hodinami se dvěma ciferníky od berounského hodináře F. Gärtnera.

Původně se do brány vstupovalo z berounských hradeb, později z půdy přilehlého domku. Teprve na konci 19. století bylo dobudováno točité schodiště tzv. šnek, kterým se dnes vystupuje do 1. patra. Do horních částí brány je přístup původním středověkým schodištěm v šířce zdi. V nejvyšším poschodí býval byt hlásného. Brána byla obývána dokonce až do roku 1972.

Stálé expozice

V prvním patře Plzeňské brány, ve valeně sklenuté prostoře bývalé zbrojnice, se nachází stálá expozice věnovaná nejen samotné historii a architektuře tohoto památkového objektu, ale zároveň i celému systému opevnění města Berouna. Vedle kopií plánů Plzeňské brány, dobových kreseb s námětem Berouna a obrázkové rekonstrukce středověké podoby berounských hradeb jsou zde i architektonické fragmenty z dominikánského kláštera, vypáleného husity roku 1421.

Pro novou expozici věnovanou Berounu jako svébytnému právnímu institutu a jeho privilegiím posloužila zrekonstruovaná prostora v horním patře brány, původní byt berounských hlásných a pověžných. V expozici je vystaveno šest barevných fotokopií z celkem dvanácti berounských královských privilegií, které se do dnešní doby dochovaly. Všechny originální listiny, z nichž byly pořízeny, jsou uloženy ve fondech Státního okresního archivu v Berouně a tvoří historicky velmi cenný soubor, jež není veřejnosti běžně dostupný.

Kromě nejstarší dochované listiny z roku 1404, v níž král Václav IV. potvrzuje založení špitálu pro choré a zchudlé berounské měšťany je představeno pět dalších, historicky nejhodnotnějších a vizuálně nejatraktivnějších královských listin z různých časových období (od 15. do 19. století).

Celá expozice byla doplněna o kopie soupisů berounských obyvatel z několika časových horizontů existence tohoto královského města. Jsou to soupis obyvatel města Berouna z roku 1652 a z roku 1784, soupis držitelů domů a chalup v Berouně z roku 1749 a seznam všech profesí v Berouně z roku 1824. Právě zde je patrné, že to byli především konkrétní lidé, kteří tvořili historii města, a přesto, že se o jejich životě dovídáme pouze prostřednictvím strohých úředních údajů, jsou to velmi cenné informace pro dokreslení obrazu tehdejší doby.

Z ochozu brány je možnost prohlédnout si město a okolí.

Doprovodné programy

Krok za krokem Berounem


Odkaz na tento příspěvek: http://muzeum-beroun.cz/05/2011/brana/

Citace:

muzeum: Plzeňská brána. Muzeum Českého krasu [online]. 15.5.2011 [cit. 23.5.2022 ]. Dostupné z http://muzeum-beroun.cz/05/2011/brana/.

Copyright © 2011 Muzeum Českého krasu v Berouně. Všechna práva vyhrazena.
Muzeum Českého krasu ochotně poskytne jakékoliv texty či obrázky nacházející se na této internetové stránce pro vzdělávací nebo propagační účely, nicméně si vyhrazuje právo na to, aby bylo k těmto položkám uvedeno příslušné autorství a aby jakémukoliv zveřejnění předcházelo písemné povolení.