Muzeum Českého krasu v Berouně | http://muzeum-beroun.cz

Pro stromatolit, železitý křemen, achát nebo chalcedon do muzea

Zajímavost | suvenýry z Českého krasu |

Pro milovníky kamenů, které se dají najít v okolí Berouna, Hořovic, Rokycan nebo Plzně jsme připravili malou ukázku. Na pokladně muzea si můžete prohlédnout nebo zakoupit stromatolity, železité křemeny, acháty, chalcedony a zkamenělá dřeva. Kameny jsou řezané a leštěné, nebo tromlované.

Stromatolity jsou vlastně vrstevnaté usazeniny, vzniklé činností sinic nebo baktérií, které měly schopnost fotosyntetické asimilace. Sinice mají modrozelené asimilační barvivo a byly jakožto první organizmy na zemi schopné vyrábět kyslík. Jako vedlejší produkt častokrát i mnoho metrů mocné vrstevnaté vápenaté lavice.
Stromatolity se tedy hlavní měrou podílely na vzniku atmosferického kyslíku a tedy atmosféry jako takové. Vyprodukovaný kyslík, který byl zpočátku obsažen hlavně ve vodě, způsobil chemickou reakci s rozpuštěným železem. Důsledkem této reakce vznikly ložiska železné rudy po celém světě.
Stromatolity jsou nejstarší okem rozpoznatelné fosilie. Jejich stáří se datuje do prekambria, číslicemi vyjádřeno 3,5 miliardy let. Každá chronologicky seřazená sbírka, musí těmito vzorky začínat.

Pod názvem železitý křemen se skrývá řada křemenných hmot různého složení a různé struktury. Vznik těchto materiálů byl podmíněn přínosem SiO2 jak z hydrotermálních pramenů (provázejících vulkanizmus), tak ze zvětrávání hornin. Je nepravděpodobné, že by silicity vznikly např. z nahromaděných jehlic křemitých hub. Primitivní organizmy se ale určitě na vzniku těchto materiálů podílely, protože se občas v křemenech vyskytují struktury, které je možné vysvětlit jejich činností.

Železité křemeny, resp. křemité hmoty doprovázející ložiska železných rud, jsou velice různé a také se liší lokalitu od lokality. Převažují silicity s nezajímavými barvami – načervenalou, hnědavou nebo nazelenalou. Těch zajímavých je méně. Zbarvení způsobené oxidy železa mívá různé odstíny a intenzitu žluté, oranžové, červené, hnědé a černé, chlority zase způsobují zbarvení dozelena. Struktura je makroskopicky buď celistvá, nebo krystalická. Některé železité křemeny prokazují svůj sedimentární původ střídáním různobarevných vrstviček nebo oolitickou stavbou (skládají se z kuliček různé velikosti, které vznikly narůstáním různobarevných vrstviček kolem nějakého zrnka). Velmi dekorativní jsou hvězdicovité útvary (viz snímky na s. 62). Vyskytují se i zrnka hematitu nebo spekularitu, která mají po vyleštění kovově stříbrnou barvu. Mohou se objevit i dendrity. Většina těchto fenoménů se může kombinovat i na jediném vzorku, tím právě je dána jedinečnost těchto křemenů.

V sedmdesátých letech byla železitým křemenům věnována pozornost v rámci vyhledávání domácí šperkařské suroviny. Cílem bylo posoudit známé lokality z hlediska jejich technologické kvality – tj. možnosti broušení, charakteru vybroušených kamenů, výtěžnosti materiálů se šperkařskou kvalitou a množství zásob. Ve větší míře se ale železité křemeny nevyužívají, neboť s otevřením hranic a dovozem obrovského množství velmi kvalitních brousitelných kamenů zájem o českou surovinu upadl. Drahokamové brusy lze vyrobit jen z nejkvalitnějších malých částí. Předtím je nutno množství suroviny rozřezat, ale značná část plátků se k broušení nehodí. Surovina bývá popraskaná, s nepravidelnými dutinkami, někdy zas nelze dosáhnout stejnoměrného vyleštění. Železité křemeny se opět staly doménou amatérských sběratelů a šperkařsky se využívají jen minimálně. Propagátorem železitých křemenů je firma Minerál, která je nejen zpracovává do drahokamových brusů, ale také zasazuje do drahých kovů.

Dnes je známo asi 60 lokalit se surovinou nejrůznější kvality a struktury. Kameny se sbírají nejen na starých odvalech po těžbě železné rudy, ale i v potocích nebo na polích, kam se dostaly ze zvětralého primárního ložiska svahovými pohyby nebo vodním transportem. Jenže sběratelů přibývá a pěkných kamenů ubývá. Staré haldy jsou už zarostlé nebo srovnané s okolím, orba je mělká a mnoho míst se mění v pastviny, přibývá také soukromých pozemků. Někteří sběratelé kopou i na výchozech, často až několik metrů hluboko, což však není legální, ani když souhlasí majitel pozemku. Na druhou stranu právě amatérští sběratelé učinili řadu objevů. Většinou dokonale znají terén a někdy hledají i tam, kde by to odborníka nenapadlo. A občas najdou, protože příroda se do přesně označených škatulek přece jen poskládat nedá.

Zdroj: eshop.prirodniny.cz/-ZKAMENELINY-BEZOBRATLI—–/- Stromatolity/


Odkaz na tento příspěvek: http://muzeum-beroun.cz/08/2012/pro-stromatolit-zelezity-kremen-achat-nebo-chalcedon-do-muzea/

Citace:

RNDr. Petra Přidalová: Pro stromatolit, železitý křemen, achát nebo chalcedon do muzea. Muzeum Českého krasu [online]. 21.8.2012 [cit. 18.9.2021 ]. Dostupné z http://muzeum-beroun.cz/08/2012/pro-stromatolit-zelezity-kremen-achat-nebo-chalcedon-do-muzea/.

Copyright © 2011 Muzeum Českého krasu v Berouně. Všechna práva vyhrazena.
Muzeum Českého krasu ochotně poskytne jakékoliv texty či obrázky nacházející se na této internetové stránce pro vzdělávací nebo propagační účely, nicméně si vyhrazuje právo na to, aby bylo k těmto položkám uvedeno příslušné autorství a aby jakémukoliv zveřejnění předcházelo písemné povolení.