Jenštejnský dům

Jenštejnský dům patří k historicky nejstarším a architektonicky nejcennějším domům v Berouně. Jednopatrový štítový dům se nachází v historické zástavbě řadových domů v horní části berounského náměstí. Při prvním číslování domů v Berouně v roce 1770 obdržel číslo popisné 87.

Jenštejnský dům nechal postavit po obrovském požáru města v roce 1599 bohatý berounský měšťan a císařský rychtář Jindřich Čížek z Jenštejna, který si pro stavbu vybral berounského stavitele Jiřího Táborského. Dům pojal v pozdně renesančním stylu a z této doby se nám do dnešních dnů dochoval mramorový vstupní portál, díky vytesanému nápisu i přesně datovaný k roku 1612. Pojmenování Jenštejnský dům se vžilo mezi lidmi podle přídomku „z Jenštejna“, který si Jindřich Čížek zvolil po svém povýšení do erbovního šlechtictví. V rodině stavebníka se dům udržel ale pouze po tři generace. V roce 1652 byl kvůli dluhům zkonfiskován Janu Václavu Salátovi manželu Čížkovy vnučky Kateřiny. V následujících letech se ve vlastnictví domu vystřídalo několik majitelů. V 1. polovině 18. století si dům vyžádal kvůli požáru další přestavbu provedenou již v pozdně barokním stylu. Tuto podobu si až na drobné stavební úpravy zachoval dodnes.

Ve 2. polovině 19. století vlastnila dům židovská rodina Roubíčkových, která v přízemí domu v roce 1863 otevřela nejvýznamnější železářský obchod v Berouně. Poslední majitelka domu Kamila Roubíčková zahynula v koncentračním táboře. Po únorových událostech roku 1948 zabavil dům stát, ale i nadále v něm provozoval železářství a v první patře ponechal byty. V roce 1958 prohlásil Národní památkový ústav Jenštejnský dům kulturní památkou. V roce 1965 ustoupila obytná část domu expozicím a kancelářím berounského okresního muzea.