Muzejní noci

Muzejní noc 2009

Pátá muzejní noc
aneb putování proti toku času tentokráte do 16. století

Letošní muzejní noc proběhla 5. 6. od 18 hodin.

Putování se zaměřovalo na výrazné prvky specifické pro zmíněné období. Jedním takovým byla i snaha o experimentování v oblasti fyziky, chemie, medicíny, ale i magie a astrologie, tedy alchymie, obzvlášť specifická pro dvůr krále Rudolfa II. V rámci znázornění tohoto fenoménu byl využit sklepní prostor jako alchymistická dílna.
Pro konec 16. století je mimo jiné významný i přechod paradigmatu ve vnímání vesmíru. Na přelomu 16. a 17. století je patentován první dalekohled a člověk již začíná být fyzicky schopen pohlížet na vesmír z povrchu zemského. V tomto smyslu jsme využili širší spolupráce s Hvězdárnou Žebrák a z ochozu Plzeňské brány tak návštěvníci mohli pozorovat hvězdy na obloze.
V 16. století je již plně rozvinut v českých zemích knihtisk. Zejména díky ilegálnímu působení členů Jednoty bratrské. Vrcholem jejich snah byl tisk známé bible Kralické z roku 1596. V tomto směru byly připraveny praktické ukázky tiskařství.
V prostoru Geoparku bude umístěna, tak jako loňský rok, krčma. V tomto prostoru se zvláště děti zúčastnily renesančních her  (například deskové hry mlýn.). Vrcholem byly scénky (například přepadení kupců lapkovskou družinou,….) z velké části připravované spolu s Berounskými měšťany. V tomto směru se jednalo o komponovaný program zakončený střelbou z dobových zbraní (včetně děla). Tento program byl vyvrcholením nejen Muzejní noci, ale i výstavy Landsknechti, která měla během svého trvání připraven i speciální doprovodný program pro školy.

Fotografie

Muzejní noc 2008

Čtvrtou muzejní noc jsme zahájili v 18 hodin v prostorách Muzea Českého krasu. Připravený program pro malé i velké zavedl návštěvníky do všech expozic muzea, kde bylypřipraveny zábavné soutěže, poznávačky a krátké scénky situované do 17. století. Nejen v prostorách muzea, ale také v Geoparku Barrandien si mohli návštěvníci zasoutěžit a zúčastnit se tak losování o ceny. Součástí byl program připravený skupinou historického šermu Berounští měšťané. V Geoparku Barrandien měli návštěvníci možnost shlédnout např. taneční vystoupení krásné cikánky, ukázku historických tanců a jiné. Muzejní noc se konala v Berouně již počtvrté. Cyklus návratů do minulosti dává možnost návštěvníkům nahlédnout do doby, kterou dnes znají již jen z knížek, filmů a školních lavic.
Program muzejní noci, která se konala 6. června od 18 hodin připravili pracovníci muzea ve spolupráci s dobrovolníky a profesionály. Program se skládal ze soutěžních i nesoutěžních stanovišť umístěných v celém areálu muzea, Plzeňské brány a přilehlého Geoparku Barrandien. Návštěvníci se mohli zastavit například: U babky kořenářky, u tajemného pytle, u vševidoucí cikánky, hráli se Skořápky, střílelo se na terč a nosil se přetěžký proviant na Plzeňskou bránu. Kdo měl dost energie mohl ozkoušet hrnčířské řemeslo nebo poznat berounské vězení. Na většině z těchto stanovišť návštěvníci plnili zadané úkoly a zařadili se tak do slosování o věcné ceny, které do soutěže věnoval Středočeský kraj a Hasičský záchranný sbor České republiky.
Další část připraveného programu se skládala z historických scének, které se v pravidelných intervalech opakovaly v prostoru historické muzejní lékárny v přízemí Jenštejnského domu.
Na závěr bohatého programu se za soumraku představila pražská profesionální šermířská skupina Kvartet. Diváci na dvoře Geoparku Barrandien měli možnost nejen sledovat jejich vystoupení, ale také se do šermování sami zapojit. Mnozí se zúčastnili výuky dobových tanců a soutěže v páce. Zlatým hřebem programu se kolem 23. hodiny stalo působivé ohňové vystoupení odvážného fakíra.
Po celou dobu konání muzejní noci byla všechna soutěžní stanoviště doslova v obležení malých i velkých návštěvníků. Zapojily se převážně děti a maminky avšak ani tatínkové nezůstali zcela stranou. Ti pomáhali především v krčmě při hře skořápky nebo radili při střelbě z luku. Ať malí nebo velcí, většina návštěvníků z celkového počtu 618 odcházelo až v samotném závěru.

Fotografie

Muzejní noc 2007

Putování proti proudu času se vydařilo Třetí Muzejní noc v Berouně byla ve znamení putování proti proudu času. do 18. a 19. století. V programu, který začínal v 18. hodin vernisáží výstavy Jak se oblékali naši předkové, si každý z návštěvníků mohl najít něco pro pobavení a poučení. V přízemí Muzea Českého krasu se každou hodinu konala módní přehlídka historických oděvů a prádla, kterou provázel slovem moderátor Přemysl Landa. V prvním poschodí mohli návštěvníci navštívit historický fotoateliér, kde se zdarma mohli nechat zvěčnit a na památku si odnést fotografii ve stylu těch, které vznikaly po roce 1860. Zájem byl obrovský. V expozici řemesel bylo možné vyzkoušet si psaní kurentem za použití dokumentního inkoustu, prohlédnout si knihy z historické knihovny děkana Seydla, kterou muzeum ve svých sbírkách spravuje. V geologické expozici se každou hodinu mohli návštěvníci přenést do Litně a být svědkem dramatické scénky mezi žákem Joachima Barranda Pravoslavem Novákem a jeho sestry Růženy, při níž vědec zemřel. Další program pokračoval v Geoparku. Zde od 18 do 22 hodin vystupoval sokolník se svými dravými ptáky. V atriu si děti i dospělí mohli vyzkoušet hry našich předků. Největší zájem měli o káču, špačka a drápky. Zaskákali si však i panáka a cvrnkali kuličky či vyzkoušeli jo-jo. Z Geoparku mohli nahlédnou i do laboratoře Carla Linného, poučit se o rostlinách, zvířatech a vyzkoušet pozorování mikroskopem. III. Muzejní noc aneb putování proti toku času – tentokráte do 18. a 19. století navštívilo přes 200 návštěvníků.

Fotografie

Muzejní noc 2006

Na sobotní noc 20. května byla pro Vás připravena druhá muzejní noc v Muzeu Českého krasu. Téma bylo: „Muzeum hrou“.
Pracovníci muzea blíže seznámili veřejnost se svou prací, kterou běžně není vidět. Opět byla zvolena netradiční forma a návštěvníci byli vyzváni, ať si některé činnosti vyzkouší sami. Na úvod prošli expozicemi muzea a zjišťovali, kde Bílá paní do vitrín přidala něco navíc. V Geoparku a přilehlých muzejních prostorách si zkusili práci některých odborných pracovníků (archeolog, etnograf, historik, paleontolog, konzervátor). Mohli si např. vyrobit vlastního trilobita, složit rozbité cechovní kolečko nebo spočítat netopýry ve staré štole. Za každý splněný úkol byl návštěvník ohodnocen a na konci obdržel výuční list muzejníka.
Na akci se též podílel Skanzen Solvayovy lomy, v jehož prostorách proběhla část programu. Více na http://www.solvayovylomy.cz

Fotografie

Muzejní noc 2005

V pátek 3. června 2005 proběhla v Muzeu Českého krasu 1. berounská muzejní noc. Návštěvníky, kteří si tuto příležitost nenechali ujít, čekal pestrý program. V Geoparku muzea mohli zhlédnout představení divadla Tyjátr na káře O Františce dceři krále. Pouťovou operu se živými herci a hadrovými paňáci pro děti i dospěláky. Především si však mohli prohlédnout muzeum v doprovodu bílé paní z Jenštejnského domu. Výprava začínala v Geoparku, kde se odehrálo setkání slavného paleontologa Joachima Barranda s berounským měšťanem a amatérským sběratelem zkamenělin Martinem Duslem. To ovšem nebyly jediné historické postavy, které návštěvníci během prohlídky potkali. Čekali je také např. Václav Talich, Jan Preisler, Tekla Podleská Batková a páter Václav Krolmus. Dále se zde mohli seznámit s prací geologa a zoologa v terénu, s jeskyňářkou sestoupili do propasti a vystoupali zpět, prohlédli si zřídkakdy vystavovaný berounský kroj a také se mohli vydat do běžně nezpřístupněného sklepa středověkého měšťanského domu. Na poslední prohlídce čekalo ty, kteří se rozhodli ponocovat, překvapení v podobě berounských koláčů. 1. berounská muzejní noc přilákala přes 300 účastníků, z nichž každý si mohl odnést recept na originální berounské koláče. Při prohlídkách účinkovali muzejní pracovníci, herci divadla Tyjátr na káře Ivo Kubečka a Štěpánka Drozdová a příznivci muzea Petr Rež a Pavel Veselý.
Tato akce se uskutečnila za finanční podpory Středočeského kraje a Města Berouna v rámci Festivalu muzejních nocí 2005 pořádaného Asociací muzeí a galerií České republiky.

Fotografie