VII. berounská muzejní noc

Muzejní noc | 3. 6. 2011, od 18 do 23 hodin

Muzejní noc začala v 18 hodin úvodní scénkou před Jenštejnským domem - Muzeum Českého krasu, Husovo nám. 88, Beroun

Foto: Petr Kološ, Český rozhlas Region

Sedmá berounská muzejní noc aneb putování proti toku času tentokrát do 14. století

Jaký byl letošní program?

Muzejní noc začala příchodem průvodu císaře Karla IV. vracejícího se z Říma, kde byl papežským legátem korunován za císaře Svaté říše římské v dubnu roku 1355. Při zpáteční cestě do Prahy se císař zastavil v Berouně, kde ho čekalo vřelé přivítání ze strany místních měšťanů. Jeho průvod prošel Plzeňskou bránou a odtud až  k Jenštejnskému domu, kde byl císař oficiálně přivítán a pozván spolu s ostatními na  muzejní noc.

Petr Kološ, Český rozhlas Region, 4. 6. 2011

Fotografie

Z programu Muzejní noci 2011:

Tahákem byla možnost získat za odměnu pečeť faksimílie patrně nejstaršího berounského pečetidla. Nejstarší dochovaná berounská městská pečeť je z roku 1351. Podobnou návštěvníkům vyrazil berounský radní.

Faksimílie patrně nejstaršího berounského pečetidla

V minulých ročnících se velice osvědčila střelba z dětských kuší. V roce 2010 mohly děti střílet na maketu křižáckého válečníka. V roce 2009 na maketu kance. Pro rok 2011 jsme přichystali střelbu na zvíře, které je více než symbolické pro město Beroun – na medvěda.

Karel IV.

Pro 14. století v českých zemích je populární vláda Karla IV. Ve spojitosti s jeho osobností program nabídl výrobu papírových korunovačních klenotů a různé poznávačky nebo cyklickou scénku, kde Karel IV. v rozhovoru se svou ženou Annou Svídnickou a kancléřem Janem ze Středy sdělil mimo jiné zážitky z římské cesty. Ve 14. století dochází k politickému a hospodářskému rozmachu královského města Beroun, za což jsme mimo jiné vděčni i královským privilegiím. Něco o těchto privilegiích se návtěvníci také dověděli na jednom ze stanovišť.

Nesmíme také opomenout některá řemesla, protože výraznou skupinu měšťanů tvořili právě řemeslníci. Jaká řemesla byla představena? Podívali jsme se blíže na stavebnictví. Na počátku 14. století dochází k dokončení výstavby městského opevnění a obou berounských bran. Děti si vyzkoušely stavět hrad z velkých kostek, přičemž musely dbát kamenických značek. Jinak by se jim opevnění postavit nepodařilo. Muzejní noci se zúčastnil i Petr Prléř, dvorní architekt, stavitel, kameník a sochař Karla IV. Na svém stanovišti vytvářel spolu s dětmi architektonické prvky, které jistě využil při stavbě nějaké další katedrály. Jeho stavební huť dostavěla část katedrály sv. Víta.

Jedno z méně známých řemesel, které je ovšem pro toto století do jisté míry charakteristické, je oděvnictví. Děti hádaly z kterých rostlin se dříve vyráběla různá barviva. Návštěvníci měli také možnost vyfotografovat se za maketou gotických šatů.

Stanovištěm, které přetrvá z minulých ročníků, byla krčma. Zde byl pro návštěvníky, krom dobrého piva a nějakých těch pochutin, připravena možnost zahrát si šachy.

Do programu se opět zapojila Hvězdárna Žebrák. Na Plzeňské bráně přivítali návštěvníky doboví astrologové. Ti sdělili spoustu zajímavostí ze svého oboru. Muzejní noc zpestřilo hudební vystoupení kapely Miritis, která má ve svém repertoáru i středověké melodie. Večerní program byl, jak již bývá tradicí, v režii Berounských měšťanů s.r.o., kteří předvedli ukázky šermu, střelby, tanců, nebo ohnivou show.




| Vytisknout tiskovou zprávu Vytisknout tiskovou zprávu