Jméno malíře Jana Václava Spitzera patří v českém prostředí k těm, jež je zmiňováno s druhořadou výtvarnou produkcí v období pozdního baroka. Seznam jeho děl, výrazně přesahující rámec středočeského regionu, však vybídl k hlubší reflexi jeho práce, která nebyla do dnešních dnů veřejně prezentována. K letošnímu třístému výročí jeho narození proto Muzeum Českého krasu v Berouně připravilo výstavu, jež seznamujet veřejnost s prací tohoto činorodého tvůrce, nejen v oblasti středních Čech.
Fotografie z vernisáže:
Myšlenka projektu Jan Václav Spitzer (1711–1773), 300 let malíře pozdního baroka, vznikla závěrem minulého roku, kdy bylo z prostředků Středočeského kraje a Ministerstva kultury ČR dokončeno akad. mal. Lenkou Helfertovou restaurování dvanácti pláten z bývalého benediktinského kláštera sv. Jan pod Skalou připisovaných právě Spitzerovi. Vzhledem k tomu, že autorovi nebyla do dnešních dnů věnována dostatečná pozornost, rozhodl se projektový tým během diskusí o ztvárnění výstavy prezentovat jeho dílo rozsáhlejší formou, která reflektuje vývoj uměleckého života malíře s důrazem na region středních Čech.
Webové stránky s informacemi o celém projektu naleznete zde:
Vytisknout tiskovou zprávu
http://www.kr-stredocesky.cz, 1.11.2011
V Muzeu Českého krasu v Berouně byla nedávno zahájena retrospektivní výstava Jan Václav Spitzer– 300 let malíře pozdního baroka (1711-1773) představující široké spektrum tvorby barokního malíře, který představuje významný mezník v dějinách výtvarného umění středních Čech. Nad výstavou převzal záštitu hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath, který se vernisáže osobně zúčastnil a výstavu zahájil.
„Muzeem Českého krasu byl v 70. letech převzat velmi poničený soubor dvanácti pláten převážně benediktinských svatých z dílny Jana Václava Spitzera pocházející zřejmě z kláštera ve sv. Janu pod Skalou. Tyto ohrožené sbírkové předměty byly v posledních letech prioritně restaurovány za velice významné finanční podpory zřizovatele Muzea Českého krasu – Středočeského kraje a Ministerstva kultury ČR.,“ uvedla výstavu ředitelka muzea Karin Kriegerbecková.
Na výstavě návštěvníci kromě 12ti restaurovaných pláten s fondu Muzea Českého krasu uvidí další díla Jana Václava Spitzera, která na výstavu laskavě zapůjčilo Arcibiskupství pražské, Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi, Muzeum hlavního města Prahy, Vlastivědné muzeum ve Slaném a Královská kanonie premonstrátů na Strahově.
Středočeský kraj nezavírá před chátrajícími památkami oči a vynakládá velkou snahu pomoci jejich obnově. Mezi vyznané památky, kterým se kraj snaží vrátit zašlou slávu, je například Jezuitská kolej v Kutné Hoře nebo Buštěhrad.
Jan Spitzer: První výstava po 300 letech a v Berouně
V berounském muzeu Českého krasu mají unikátní výstavu. Věnuje se výročí 300 let od narození Jana Václava Spitzera, malíře pozdního baroka.
A čím je výstava unikátní? Zejména tím, že díla tohoto malíře zatím nebyla nikdy vystavována. Jan Václav Špitzer se narodil v Praze roku 1711. Dnes je považován za malíře velmi plodného, za celý svůj život totiž vytvořil velkou spoustu obrazů, fresek i grafik.
„Jednou z jeho předností byly i nízké ceny, které si za svá díla účtoval.“ Právě nízkých cen podle kurátora berounské výstavy Jana Štěpánka často využívali spořiví opati a matky představené v jednotlivých řádech. Jan Václav Spitzer byl totiž ochoten namalovat velkou oltářní kvitanci jen za 30 zlatých.
Spitzer tak maloval i třeba pro klášter ve Slaném nebo pro klášter ve Svatém Janu pod Skalou. Právě odtamtud pochází 12 z 35 vystavovaných pláten.
Aby výstava byla zajímavá i pro neposedné školní děti, na které se v muzeu dlouhodobě zaměřují, vymysleli si tu i interaktivní doprovodný program, přibližuje Patrik Pařízek: „Děti si mohou zkusit třeba dobové, alonžové paruky.“
Muzeum toho má připraveno mnohem víc než jen paruky, ale to děti uvidí samy. Do muzea se mohou vydat nejen na výstavu Jana Spitzera, ale bude tu i například „dýňová“ oslava Halloween nebo večírek se svatým Mikulášem. Na konci listopadu pak otevřou v muzeu výstavu barokní Vánoce.
Autor: Petr Kološ, Český rozhlas Region
Pod záštitou hejtmana Středočeského kraje MUDr. Davida Ratha se v Muzeu Českého krasu v Berouně koná výstava restaurovaných obrazů malíře pozdního baroka Jana Václava Spitzera.
26. října se konala v berounském muzeu vernisáž pozoruhodné výstavy u příležitosti 300. výročí narození malíře pozdního baroka Jana Václava Spitzera, jehož tvorba je úzce spjata s klášterem ve Svatém Janě pod Skalou. Vernisáž zahájila ředitelka berounského muzea RNDr. Karin Kriegerbecková, PhD, dále hovořil středočeský hejtman MUDr. David Rath, historik umění Mgr. Jan Štěpánek, místostarosta Berouna Mgr. Ivan Kůs a kurátorka výstavy Mgr. Barbora Kailová. Na housle hrál Vratislav Richter a na violu Stanislav Srpa. Restaurování obrazů podpořil Středočeský kraj a Ministerstvo kultury ČR. Výstava potrvá do 19. února 2012 a je otevřena v úterý až sobotu od 9 do 17, v neděle a svátky od 10 do 17 hodin.
Autor: Zdeněk Zůna, Berounský region
Pokud jste znalcem umění nebo patříte k malířskému cechu, je vám jméno Jana Václava Spitzera dobře známé. Nebo ne? Výstavu k uplynutí 300 let narození tohoto malíře pozdního baroka připravuje Muzeum Českého krasu v Berouně.
Jan Václav Spitzer (1711-1773) nepatří v českém prostředí právě mezi nejslavnější, snad proto, že údajně spadá mezi druhořadé výtvarníky období pozdního baroka. Dalo by se dokonce říci, že byl dodnes i přes svou plodnou kariéru poněkud zanedbáván. Jedním z cílů výstavy je tedy seznámení pozorovatele s jeho obrazy, a snad i následné zahloubání nad jejich poselstvím.
K letošnímu třístému výročí umělcova narození proto Muzeum Českého krasu v Berouně pořádá v období od 26. 10. 2011 – 19. 2. 2012 mimořádnou výstavu obrazů, která bude slavnostně zahájena první den expozice v 17 hodin. Myšlenka projektu „Jan Václav Spitzer 300 let malíře pozdního baroka“ vznikla závěrem minulého roku, kdy bylo dokončeno restaurování dvanácti pláten z bývalého benediktinského kláštera, která jsou připisována právě Spitzerovi.
O jeho dětství a osobním životě toho příliš nevíme. Jan Martin Josef Spitzer se narodil v Praze 4. dubna 1711 jako syn kožešníka. Jméno Václav obdržel až později při biřmování. Řekněme si tedy něco o jeho umělecké kariéře.
Jako většina malířů i Spitzer začínal jako amatérský výtvarník a svá první velká díla vytvořil až ve 40. letech 18. století díky záštitě baronů z Wunschwitz. V té době se také seznámil s pražským malířem Francescem Domenicem Barbierim, jehož dílo ho společně s následujícím několikaletým pobytem ve Vídni nepochybně ovlivnilo. Spolu s příchodem 50. let je Spitzer veden jako příslušník novoměstského malířského cechu a dostávají se k němu nabídky církevního charakteru. Jeho oltářních plátna a fresky ovlivněné rokokem můžeme najít po celém území tehdejšího Království českého.
Více informací naleznete na adrese: spitzer.muzeum-beroun.cz
Autor: Renata Drňáková, LaCultura.cz
V Muzeu Českého krasu v Berouně je nyní k vidění výstava malíře Jana Spitzera. Přijďte se podívat na zajímavé kousky z dílny barokního umělce.
Retrospektivní projekt, který představuje tvorbu malíře Jana Václava Spitzera – 300 let malíře pozdního baroka byla zahájena 26. října a pokračovat bude do února 2012. Nad výstavou převzal záštitu hejtman Středočeského kraje David Rath, který se osobně zúčastnil slavnostního zahájení.
Návštěvníci kromě 12ti restaurovaných pláten s fondu Muzea Českého krasu uvidí další díla Jana Václava Spitzera, která na výstavu zapůjčilo Arcibiskupství pražské, Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi, Muzeum hlavního města Prahy, Vlastivědné muzeum ve Slaném a Královská kanonie premonstrátů na Strahově.
Těšit se tak můžeme na zajímavé umělecká díla českého malíře, jehož tvorbě nebyla prozatím věnována větší pozornost. Další informace o výstavě naleznete na webových stránkách Středočeského kraje nebo přímo na webu vernisáže.
Autor: Tojecool.cz
Velice podařená výstava, která se tak často nevidí. Chválím i zpracování legen k jednotlivým světcům, texty jsou velice čtivé.
Velice kvalitně zpracované téma. Z výstavy jsem odešel nejen nadšen, ale i obohacen o plno nových informací.
J. Pavlát