ASIJSKÝ PORCELÁN JAKO SYMBOL BOHATSTVÍ, PROSPERITY A MOCENSKÉHO POSTAVENÍ V EVROPSKÉ ARISTOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI NOVOVĚKU
Přednášející: Doc. PhDr. Filip Suchomel, Ph.D., ředitel Sekce vědy, výzkumu a vědeckých informací Národní galerie, Praha
Sběratelství porcelánu se v Evropě v době novověku stalo důležitým fenoménem, který dokresloval dobovou emancipaci evropské aristokratické společnosti a její zájem o vzdálené kraje a exotiku. Byl to právě vysoce ceněný porcelán, který byl vedle koření, lakového zboží a drahých hedvábných látek hlavním dovozním artiklem z dalekých krajů Asie, tedy z Číny a od 17.století i z Japonska. Evropská aristokracie a zámožní měšťané si jej pořizovali na důkaz jejich bohatství a společenského postavení.
Na počátku 18. století tak rychle vznikaly rozsáhlé konvoluty porcelánového zboží čínské a japonské provenience, které zdobily ve speciálních aranžmá šlechtická sídla, jako tomu bylo například v holandských měšťanských domech nebo v rezidencích německých kurfiřtů v Berlíně, Drážďanech či Arnstadtu. Porcelán se stal společně s tradicí pití exotických nápojů, kávy, čaje či čokolády důležitým doplňkem dobového životného stylu nejbohatších společenských vrstev, prolnutého romantickými představami o vzdálených pohádkově bohatých zemích s fantaskní faunou, florou a pitoreskní architekturou.
Rovněž v našem prostředí se šlechtičtí majitelé začali o porcelánové zboží zajímat a nakupovali jej nejen jako předměty denní potřeby, ale také k výzdobě vlastních venkovských sídel nebo pražských paláců. Dochované archivní dokumenty potvrzují, že první podobné soubory byly na našem území vytvořeny již na přelomu 17. a 18. století a na řadě zámeckých objektů se jsou tyto sbírky přítomné dodnes. Kromě originálního dálněvýchodního porcelánu byly tyto soubory doplňovány evropskými kopiemi a napodobeninami, které se během doby proměnily v kompaktní celky dokreslující charakteristiku doby prvních přímých kontaktů Evropy a Evropanů s dalekými zeměmi.
|
Vytisknout tiskovou zprávu
