Od 19. století je člověk stále více obklopen nejrůznějšími stroji. K jakým účelům stroje tehdy člověku sloužily, jak se vyvíjely a zdokonalovaly, jak pracovaly a jak se s nimi zacházelo, čím byly některé z nich zvláštní a výjimečné – to vše se i další pohledy na stroje běžné i neobyčejné se pokusí ukázat a přiblížit výstava Člověk a stroj pořádaná Západočeským muzeem v Plzni k tématu 32. ročníku plzeňského sympozia k problematice 19. století v českých zemích.
Od běžných strojů až po perpetuum mobile
První z nich jsou věnovány seznamování člověka se strojem, ať už prostřednictvím školních pomůcek či odborné literatury, vybrané z fondů bývalého Uměleckoprůmyslového muzea v Plzni. Vedle stěžejního třísvazkového díla Františka Josefa Gerstnera díla Handbuch der Mechanik, jsou zde představeny dobové příručky a ilustrované návody k sestrojení i použití strojů. Poukázáno je v té souvislosti na vztah stroje a řemeslníka a na vliv stroje na uměleckořemeslnou tvorbu.
Další část seznamuje nejprve obecně s rozvojem strojírenských 
a průmyslových podniků v Plzni, poté jsou blíže představeny některé z nich v čele se Škodovými závody či firmou Václav Brožík syn, první parou poháněněnou továrnou na vozy v Čechách. V proslulé plzeňské zbrojovce však byly vyráběny také stroje na zabíjení.
Jimi je zahájena další kapitola, sledující stroje dle jejich účelu.
Stroje dopravní zastupují lokomotivy plzeňské dráhy (včetně té první, zobrazené v měřítku 1:1), první plzeňské tramvaje (včetně jejich konduktérů) i automobily (včetně prvního plzeň-ského řízeného V. Brožíkem). Blízký vztah člověka a stroje dokumentují stroje sportovní – bicykly. Připomenuty jsou vynálezy 19. století – stroje psací, počítací i psací, i ty které sloužily k zábavě – stroje hrací. Nejrůznější stroje a strojky byly používány v domácnosti.
Člověčí snahu po objevování uzavírá poslední ze strojů na výstavě – téměř funkční perpetuum mobile plzeňského vynálezce Jana Rychtaříka.
Výstava v hlavním výstavním sále Západočeského muzea v Plzni, Kopeckého sady 2, potrvá do 17. 6. 2012.
Kurátor výstavy a autor textu: PhDr. Jan Mergl
Autoři výstavy: Mgr. Jana Slámová, Iva Tománková, PhDr. Miroslav Hus, Mgr. Tomáš Bernhardt
|
Vytisknout tiskovou zprávu
