Výstava Krajinou Krasu

Výstava Beroun | 24. února–prodlouženo do 28. srpna 2020

VÝSTAVA (kromě obrazů žáků berounské ZUŠ Václava Talicha) BUDE PRODLOUŽENA DO 28. srpna 2022.

Zveme vás na výstavu obrazů s tematikou Českého krasu. Má název Krajinou Krasu a podtitul Český kras očima umělců a dětí.

K vidění budou díla známých autorů z muzejních a galerijních sbírek. Svoji tvorbu zde budou vystavovat také současní malíři s vazbami k regionu (Žabinský, Souček, Pokorný, Vydra, Šmejkal, Petříček, Makovská, Zálom, Fišák, Smetanová, Polívková, Tichá, Cílek, Kabát, Furčák, Pátek). Součástí výstavy budou také malby a kresby osobností regionu (např. Rettigová, Talich, Nepil, Novotná).

Námětem většiny obrazů jsou nejznámější přírodní scenérie jako např. skály, lomy a říční zákoutí. Zajímavé je srovnávat odlišné, často velmi originální pojetí krajiny v podání jednotlivých umělců, které inspiroval kraj mezi Prahou a Berounem. Některé obrazy zachycují také překvapivá místa – např. industriální díla a lanovky nebo krápníkovou výzdobu Koněpruských jeskyní.

Výstava v číslech

obrazy ze sbírek – 9 ks

zapůjčené obrazy – 18 ks

obrazy ze ZUŠ – 88 ks

nejstarší obraz – Vilém Ströminger: Karlštejn (2. pol. 19. století)

největší obraz – Vladimír Kabát: Srbsko (120×100 cm)

Výstava se koná u příležitosti letošního 50. výročí založení CHKO Český kras. Prohlédnout si ji můžete do 8. května 2022 v Jenštejnském domě na Husově náměstí. Celkem uvidíte 115 obrazů, které byly vytvořeny různými technikami (olejomalba, pastel, akvarel, linoryt). Dva obrazy bylo zapůjčeny z Galerie Středočeského kraje, elektronické reprodukce obrazů poskytla také Západočeská galerie v Plzni a Galerie umění Karlovy Vary. Vernisáž se z epidemických důvodů nekoná.

V tomto roce se ještě vzhledem k výročí CHKO bude konat reprezentativní, historicko-přírodovědná výstava Česky kras a jeho lidé, kterou Muzeum Českého krasu připravuje ve spolupráci se Správou CHKO Český kras.

Výstava v otázkách

Čí obrazy jsou na výstavě k vidění?

Vystavení autoři jsou umělci s vazbou k regionu, ale i bez ní. Jsou mezi nimi bytostní krajináři, ale i malíři, kteří se krajinomalbě věnovali jen krátce. Vznik nejstaršího a nejmladšího obrazu od sebe dělí takřka 150 let,“ uvádí Mgr. Dana Hradilová, historička MČK a kurátorka výstavy.

Jak byly autoři a obrazy vybírány a získávány?

Původně jsme chtěli vystavit obrazy známých umělců z našich sbírek a doplnit je zápůjčkami z jiných muzeí a galerií. Rozhodli jsme se oslovit také místní ZUŠ Václava Talicha. Při přípravách výstavy nás ještě napadlo, že bychom představili také současné malíře a jejich ztvárnění krajiny Českého krasu,“ uvádí Mgr. Lenka Stelšovská, produkční MČK. „Původně jsme měli vytipováno jen pár známých regionálních autorů. Nakonec je jich zde ale zastoupeno přes deset. Mnozí z nich byli dosud veřejnosti spíše neznámí. Pátrali jsme v regionálních publikacích, na webových stránkách a facebookových profilech autorů. Pomohly nám také kontakty z našeho loňského projektu Galerie ve výloze, při kterém jsme po dobu covidového uzavření muzea prezentovali místní výtvarnou scénu ve výloze Jenštejnského domu, sídla MČK, a někdy i náhoda (viz Exponát s příběhem),“ dodává Lenka Stelšovská.

Existuje umělec, kterého bychom mohli označit jako „malíře Českého krasu“?

„Snad bychom tak dříve mohli mluvit o berounském malíři Karlu Součkovi, který v 80. letech dokonce uspořádal výstavu věnovanou krajině Českého krasu. O většinu svých děl však bohužel přišel při povodních v r. 2002 (https://berounsky.denik.cz/pribehy_vody/karel_soucek_20070809.html)

Jeden z jeho dochovaných obrazů, který naštěstí máme ve sbírkách, bude samozřejmě vystaven. Jinak dnes již neexistuje malíř, kterého bychom mohli takto jednoznačně pojmenovat. Tuto krajinu zachycovali různí tvůrci spíše jednorázově při svých pobytech v regionu,“ vysvětluje kurátorka Dana Hradilová.

Jaké obrazy Českého krasu jsou nejcennější?

Český kras zaujal i věhlasné malíře. Nejznámějším a nejvíce ceněným autorem, který zachytil krajinu kolem Berounky, je jednoznačně Václav Špála. V polovině 20. let namaloval několik obrazů s tímto námětem, jejichž hodnota je dnes několik miliónů korun. Bohužel není možné vystavit je fyzicky, proto některá z těch děl návštěvníkům prezentujeme alespoň v elektronické podobě včetně krátkého videa, které přibližuje jejich vznik,“ upřesňuje kurátorka a dodává: Divácky nejvděčnější budou zřejmě čtyři perokresby od Káji Saudka, který od konce 70. let pro Československou speleologickou službu ilustroval bulletin Speleo. Nezaměnitelným stylem ztvárňují Velkou Ameriku a oblast kolem Kotýzu.“

Proč existuje tolik obrazů, které ztvárňují krajinu CHKO Český kras?

Český kras představuje velmi atraktivní krajinářskou předlohu. Příroda vytvořila nádherné scenérie v podobě kaňonovitého údolí řeky Berounky, vápencových skal, náhorních planin a stepí, lidská činnost je doplnila o lomy a architektonické klenoty,“ vysvětluje Hradilová.

Exponát s příběhem

„Pátrání po dílech s tematikou Českého krasu bylo plné překvapení. Když už jsme si mysleli, máme výběr kompletní, dozvěděli jsme se náhodou, že na obecním úřadě v Srbsku mají vystavenou grafiku s místním industriálním motivem – lanovkou a bunkrem. Při přebírání obrazu nás ve vedlejší kanceláři upoutal rozměrný obraz znázorňující Srbsko z netradiční perspektivy. Díky ochotě paní starostky bylo ještě ten den vyřízeno zapůjčení obrazu od místního nadšeného malíře pana Vladimíra Kabáta, nám dosud neznámého autora,“ popisuje Mgr. Vlastimil Kerl, vedoucí oddělení návštěvnického provozu a doplňuje: „Rozměrný obraz zaujme i svým vznikem. Namalován je podle fotografie pořízené z hasičského jeřábu, který při dětském dnu vyzvedával zájemce do výšky 50 m. Pan Kabát překonal svůj strach z výšek, pořídil z plošiny jeřábu sérii fotek a podle ní pak namaloval několik obrazů,“ upřesňuje Vlastimil Kerl.

Seznam autorů prezentovaných děl (v abecedním pořadí)

Jiří Cílek (1910–1975), malíř, grafik, typograf a pedagog. Vytvářel mj. grafické předlohy pro časopisy Signál a Mladý svět, navrhl také pohlednice či obálky několika knih

Jaroslav Fišák (* 1947), původně vojenský meteorolog, výtvarný samouk-krajinář se zaměřením na Berounku a její okolí

Jan Furčák (* 1926), válečný veterán, po druhé světové válce působil jako vojenský psycholog. Maluje pro relaxaci, ztvárňuje především přírodní motivy a Beroun a jeho okolí

Jaroslav Goldmann (1934–1995), berounský výtvarník, zaměřením bytostný krajinář, působil také jako pedagog, zpěvák, herec a konferenciér v Berouně

Vladimír Hlubuček (1928–2013), vystudoval Akademii výtvarných umění, maloval především českou krajinu (Pojizeří) a Prahu, později jezdil malovat také do zahraničí

Jiří Jelínek (1901–1941), králodvorský rodák, působil jako malíř, ilustrátor, knižní grafik a typograf. Zemřel v koncentračním táboře Mauthausen

Vladimír Kabát (* 1958), pracoval jako zeměměřič, žije v obci Srbsko, kde provozuje malou galerii, malování má jako koníček

Jiří Kahoun (1942–2017), berounský výtvarník, v díle toho slavného spisovatele (např. Příběhy včelích medvídků) a ilustrátora se dochovala perokresby řeky Berounky pod Tetínem

Jaroslav Kotas (1909–1981), bytostný krajinář, námětem jeho děl byla především krajina přetvářená člověkem (městská zákoutí, ulice). Do své tvorby zahrnul také motiv z Českého krasu.

Karel Liebscher (1851–1906), významný český malíř-krajinář. Pro jeho tvorbu je typický výběr malebných scenérií, harmonie a úhlednost; zachytil také krajinu mezi Srbskem a Tetínem. Působil také jako ilustrátor (např. známá publikace Hrady a zámky od Augusta Sedláčka)

Květa Makovská (* 1942), dlouholetá berounská pedagožka, kromě malování se věnuje také keramice

Michal A. Odehnal (* 1909–s.d.), berounský rodák, řeku Berounku u Srbska zachytil na několika grafických listech. O jeho životě a díle je k dispozici jen málo informací.

Zdeněk Pátek (* 1958), dětství prožil v Mníšku pod Brdy. Věnuje se jako koníčku krajinomalbě, maluje nejčastěji Podbrdsko a krajinu kolem Berounky, v oblibě má hlavně olej a akvarel.

Tomáš Petříček (* 1975), berounský výtvarník a pedagog, zaměřuje se především na abstraktní tvorbu, krajinu ztvárňuje výjimečně. Pro jeho obrazy je typická žlutá a modrá barva

Zdenka Polívková (1948–2021), berounská malířka a pedagožka, do své tvorby zahrnula také několik scenérií z Českého krasu. V krajinomalbě je realistická, v tiscích došla k abstrakci

Karel Pokorný (1944–2018), bývá nazýván malířem české krajiny, autor asi 2100 děl, maloval také okolí Berounky, známé jsou pohledy na řeku z tetínské skály

Kája Saudek (1935–2015), malíř, ilustrátor a komiksový kreslíř, ilustroval např. komiks Tajemství Zlatého koně, navrhl obálku knihy Tetín/Speleologický a historický z roku. V r. 1979 navázal spolupráci s Českou speleologickou společností, která mu umožnila vydávat komiksy v nákladech několika tisíc výtisků jako materiál pro svou vnitřní potřebu (tzv. zájmový tisk)

Marie Smetanová (* 1979), absolvovala Kunstseminar Luzern, žije na Tetíně, zabývá se figurální malbou i malbou krajiny, pořádá malířské kurzy v plenéru pro veřejnost

Karel Souček (* 1938), berounský rodák, bývá nazýván malířem Českého krasu, mnoho jeho obrazů zničila povodeň v roce 2002. Pracoval jako výtvarník propagačního oddělení Králodvorských železáren

Vilém Ströminger (1845–1941), malíř širokého výrazového rejstříku od romantismu až po realismus. Maloval především olejomalby, v klasickém pojetí kompozice o třech plánech (popředí, prostředí, pozadí). Jeho krajiny mají často jako dominantu hradní architekturu

Tomáš Šmejkal (* 1967), berounský výtvarník. Technikou perokresby, akvarelu, olejomalby, zachycuje nejčastěji přírodu, maluje také portréty či stará berounská zákoutí

Tatjana Tichá (* 1941), architektka žijící v Praze, kreslením a malováním se začala zabývat po ukončení své profesní činnosti, její dílo spojuje okouzlení přírodou a krajinou

Jiří Vydra (* 1938), malíř, sochař, grafik – žije a tvoří ve Svaté na Berounsku, kromě sochařské práce se věnuje také krajinomalbě. Inspiraci čerpá převážně z okolí řeky Berounky.

Luboš Zálom (* 1981), berounský zastupitel, profesně působící v IT, ve volném čase se věnuje malování

Viktor Žabinský (* 1944), berounský umělec, bytostný krajinář, autor netradičních čtvercových obrazů, kterému učarovalo okolí Berounky. Restauroval také nástěnné obrazy na významných památkách, učil na Střední pedagogické škole v Berouně.




| Vytisknout tiskovou zprávu Vytisknout tiskovou zprávu