Neděle 5. května 2024
Sraz 9:45 na vlakovém nádraží v Jincích
Muzejní vycházka s komentovanou prohlídkou opravené a nově otevřené technické památky hutě Barbora v Jincích se zajímavou expozicí, kde si můžete mimo jiné prohlédnout i předměty ze sbírek našeho muzea.
Výstavba dřevouhelné pece Barbora započala v roce 1805, kdy hrabě Rudolf z Vrbna, majitel hořovického panství, přikoupil panství jinecké od hraběte Adama Vratislava z Mitrovic. Stavba byla dokončena za pět let a fungovala až do roku 1874. Jméno získala huť po manželce Václava rytíře Rosenbauma, ředitele vrbnovských železáren. V huti Barbora se část vytaveného železa zkujňovala, ze surového železa se vyráběly různé strojní a obchodní odlitky, roury, kandelábry, litinové trubky, dělové koule a v neposlední řadě také masivní litinové nádobí.
V roce 1886 byla v zadním traktu budovy zřízena pila s pohonem vodního kola, která hutní provoz nahradila, a zůstala v činnosti až do roku 1951. Potom byla stavba využívána k různým často nevhodným účelům jako ubytovna, sklady, seník a chátrala. Na konci roku 2017 rozhodla obec Jince o odkoupení huti Barbora od soukromých vlastníků, o dva roky později vybudovala na objektu novou střechu, která tak zabránila dalšímu ničení této unikátní technické památky. V roce 2020 byl poté vypracován projekt rekonstrukce a nyní se prostory opravené hutě Barbora s novou expozicí otevírají zájemcům z řad veřejnosti.
Po prohlídce následuje pěší putování s výkladem průvodce po stopách mlýnů podél řeky Litavky a povídání o historii lochovické papírny. Původně zde však bývaly močály a křovinatá pustina, nejprve tu po roce 1800 fungovalo bělidlo s mandlovnou. Potom zde vznikla tiskárna pláten a výrobna pentlí, posléze v roce 1821 tady fungovala jirchárna. Na ní navázal roku 1825 vlastní provoz papírny s výrobou kancelářských a tiskových archů, za úspěšného podnikání bratrů Winternitzových. Roku 1878 za nových vlastníků byla výroba papíru nahrazena výrobou šedé ruční lepenky. Provoz prosperující firmy ukončil roku 1892 požár.
Po roce 1900 se podařilo budovy opravit a nový vlastník Karel Niesner papírnu rozšířil o moderní strojní vybavení a zavedl rovněž výrobu dopisních papírů a drobného papírenského zboží. V sousedství fungoval též mlýn a pekárna. Uvádí se, že před první světovou válkou se lochovická papírna řadila k nejvýznamnějším podnikům Rakouska-Uherska. Po komunistickém převratu byla továrna převedena pod správu Západočeských papíren v Plzni. Výroba byla postupně v letech 1971-1974 nahrazena moderní výrobou pořadačů a rejstříků.
|
Vytisknout tiskovou zprávu
