Sedmá berounská muzejní noc aneb putování proti toku času tentokrát do 14. století
Jaký byl letošní program?
Muzejní noc začala příchodem průvodu císaře Karla IV. vracejícího se z Říma, kde byl papežským legátem korunován za císaře Svaté říše římské v dubnu roku 1355. Při zpáteční cestě do Prahy se císař zastavil v Berouně, kde ho čekalo vřelé přivítání ze strany místních měšťanů. Jeho průvod prošel Plzeňskou bránou a odtud až k Jenštejnskému domu, kde byl císař oficiálně přivítán a pozván spolu s ostatními na muzejní noc.
Fotografie
Z programu Muzejní noci 2011:
Tahákem byla možnost získat za odměnu pečeť faksimílie patrně nejstaršího berounského pečetidla. Nejstarší dochovaná berounská městská pečeť je z roku 1351. Podobnou návštěvníkům vyrazil berounský radní.
V minulých ročnících se velice osvědčila střelba z dětských kuší. V roce 2010 mohly děti střílet na maketu křižáckého válečníka. V roce 2009 na maketu kance. Pro rok 2011 jsme přichystali střelbu na zvíře, které je více než symbolické pro město Beroun – na medvěda.
Pro 14. století v českých zemích je populární vláda Karla IV. Ve spojitosti s jeho osobností program nabídl výrobu papírových korunovačních klenotů a různé poznávačky nebo cyklickou scénku, kde Karel IV. v rozhovoru se svou ženou Annou Svídnickou a kancléřem Janem ze Středy sdělil mimo jiné zážitky z římské cesty. Ve 14. století dochází k politickému a hospodářskému rozmachu královského města Beroun, za což jsme mimo jiné vděčni i královským privilegiím. Něco o těchto privilegiích se návtěvníci také dověděli na jednom ze stanovišť.
Nesmíme také opomenout některá řemesla, protože výraznou skupinu měšťanů tvořili právě řemeslníci. Jaká řemesla byla představena? Podívali jsme se blíže na stavebnictví. Na počátku 14. století dochází k dokončení výstavby městského opevnění a obou berounských bran. Děti si vyzkoušely stavět hrad z velkých kostek, přičemž musely dbát kamenických značek. Jinak by se jim opevnění postavit nepodařilo. Muzejní noci se zúčastnil i Petr Prléř, dvorní architekt, stavitel, kameník a sochař Karla IV. Na svém stanovišti vytvářel spolu s dětmi architektonické prvky, které jistě využil při stavbě nějaké další katedrály. Jeho stavební huť dostavěla část katedrály sv. Víta.
Jedno z méně známých řemesel, které je ovšem pro toto století do jisté míry charakteristické, je oděvnictví. Děti hádaly z kterých rostlin se dříve vyráběla různá barviva. Návštěvníci měli také možnost vyfotografovat se za maketou gotických šatů.
Stanovištěm, které přetrvá z minulých ročníků, byla krčma. Zde byl pro návštěvníky, krom dobrého piva a nějakých těch pochutin, připravena možnost zahrát si šachy.
Do programu se opět zapojila Hvězdárna Žebrák. Na Plzeňské bráně přivítali návštěvníky doboví astrologové. Ti sdělili spoustu zajímavostí ze svého oboru. Muzejní noc zpestřilo hudební vystoupení kapely Miritis, která má ve svém repertoáru i středověké melodie. Večerní program byl, jak již bývá tradicí, v režii Berounských měšťanů s.r.o., kteří předvedli ukázky šermu, střelby, tanců, nebo ohnivou show.
| Vytisknout tiskovou zprávu
Moc děkujeme za muzejní noc! Program byl pěkně připravený a velmi bohatý. Děti se nenudily a úkoly plnily s nadšením. Těšíme se zase příště.
V pátek 3. června od 18.00 do 23.00 se uskutečnila již v pořadí 7. berounská muzejní noc. Návštěvníci mohli spatřit samotného císaře Karla IV. Úvodní scénka před Jenštejnským domem navodila slavnostní atmosféru akce. Karel IV. se zrovna vrátil z Říma, kde byl papežským legátem korunován císařem Svaté říše římské. Když se v roce 1355 vracel z této korunovace do Prahy, zavítal právě i do Berouna, kde ho čekalo vřelé přijetí. Královský průvod od Plzeňské brány k Jenštejnskému domu, který započal za zvuku fanfár, navodil iluzi zmíněné události. Po přivítání od berounského radního, byl Karel IV. se svým průvodem přizván na muzejní noc stejně tak jako ostatní přihlížející. S postavou Karla IV. jste se mohli setkat také například při fiktivní scénce, při které jste se dozvěděli některé zajímavé informace o Karlově císařské korunovaci. Původně měl být jedním z jejích aktérů arcibiskup Arnošt z Pardubic, který byl však pro nemoc omluven, a tak za něj pohotově zaskočila Anna Svídnická. Jinak však hlavní zájem návštěvníků spíše spočíval v plnění různých disciplín, protože právě kolem nich se berounská muzejní noc točí. Tak například jmenujme psaní gotickým písmem pod patronátem samotného kancléře Karla IV. Jana ze Středy nebo výrobu papírových korunovačních klenotů. Něco o odívání v tehdejší době jste se mohli dozvědět od Anny Svídnické, novopečené císařovny. Se samotným Karlem IV. nebo jeho rádcem jste si mohli zahrát šachovou partičku. Některé děti hru v šachy vůbec neznaly, a tak si alespoň ve zkratce stihly vyslechnout pravidla. Mezi velice zajímavé a velmi poučné stanoviště patřilo i setkání s Petrem Parlérem, kde si všichni mohli vyzkoušet tesat do kamene. Střelba z dětské kuše na medvěda také patřila mezi hojně navštěvované stanoviště, stejně tak jako vinný sklípek ve sklepení Jenštejnského domu. Zde jste se mohli dozvědět, jaký je proces výroby vína. Snad každý si také vystál frontu, aby dostal na svůj glejt pečeť od berounského radního, který pečetil faksimílií městského pečetidla ze 14. století. K tomu všemu zpestřila atmosféru středověkými melodiemi kapela Miritis a svou bohatostí opět nezklamala dramaticko – šermířská vystoupení, která v již pozdně večerních hodinách rozjitřila emoce snad u všech přihlížejících. Nesmíme také zapomenout, že po celou dobu trvání muzejní noci byla zpřístupněna Plzeňská brána, kde Vám středověký astrolog osvětlil něco ze své dovednosti a hlavně středověká krčma v prostorách muzejní dílny, kde jste si mohli dát trochu toho vína nebo piva na posilněnou. Letošní muzejní noc navštívilo 605 lidí a z nich 328 zavítalo také na Plzeňskou bránu. Dá se říci, že celý program splnil očekávání a že všichni přítomní odcházeli domu velmi spokojeni.
Naprosto skvělá akce! Děti byly naprosto nadšené a domů jsme přišli zcela neplánovaně až před půlnocí. Obrovský dík všem pořadatelům!!!