PLEČNIK SLOVINSKÝ A ČESKÝ ARCHITEKT
Jože Plečnik, v Česku známý spíše jako Josip Plečnik, architekt slovinské národnosti, narozen 23. 1. 1872 v Lublani (Ljubljana) ve Slovinsku. Studium na Akademii výtvarných umění ve Vídni u Otty Wagnera (1894-98), kde se též spřátelil s J. Kotěrou. Od roku 1900 samostatně projektuje a realizuje stavby ve Vídni. Roku 1910 odchází do Prahy jako profesor dekorativní architektury na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Roku 1920 je vládou ČSR ustanoven architektem Pražského hradu. Od roku 1921 je současně profesorem architektury na lublaňské technice. Zajíždí však pravidelně do Prahy a spolu se svým žákem O. Rothmayerem, až do roku 1934, intenzivně pracuje na úpravách Pražského hradu. Současně projektuje a realizuje své návrhy jak ve Slovinsku, tak v Čechách. Umírá 7. 1. 1957 v Lublani. Vrcholné období Plečnikovy tvorby je svázáno s dostavbou a úpravami Pražského hradu. Jeho stavební, zahradní a designérské návrhy byly realizovány kromě Prahy a Lán též ve Vídni a ve velkém počtu zejména v jeho vlasti – Slovinsku.
Pokusíme se ocenit dílo a význam Josipa Plečnika, jednoho z velikých mistrů české a slovinské architektury první poloviny 20. století.
V obou zemích se o Plečnikovi dlouhá léta mlčelo a jeho důležitý vliv na architekturu mu nebyl přiznáván. V neposlední řadě tomu tak bylo i proto, že nesledoval převládající směry v architektuře, kterým vévodil funkcionalismus. V Československu to bylo také kvůli jeho spojení s Masarykem, v obou zemích pak byl odsouván na okraj také proto, že navrhoval církevní architekturu.
PETER KUHAR
Peter Kuhar (1944), slavista, novinář, kritik, překladatel literatury z několika slovanských jazyků, pracoval jako kritik a redaktor televizních relací ve slovinské televizi RTV Slovenija (1974–2007), akreditovaný externí spolupracovník německé rozhlasové stanice WDR (1985–2007), působil jako odpovědný redaktor slovinské verze mezinárodního literárního časopisu Pobocza (Krajnice, 2008–2009) se sídlem v Polsku a jako redaktor hudebního časopisu Glas (Glasbena matica Ljubljana, 2007–2008).
Píše pro nejrůznější média ve Slovinsku i v zahraničí. Knižní překlady publikuje od roku 1975, nejnovější – z českého jazyka - jsou např. román českého spisovatele Jana Balabána – Vprašaj očeta (Zeptej se táty, 2013), Tomáš Sedláček – Ekonomie dobra a zla (2014-2017) a všechny 3 díly Pavla Šruta a Galiny Miklínové o lichožroutech (Lichožrouti, Lichožrouti se vracejí, Lichožrouti navždy, 2014-2016).
PREDNÁŠKA SE BUDE KONAT V ČEŠTINE
|
Vytisknout tiskovou zprávu
