Příležitost oslav Vánoc vždy spouštěla doslova lavinu hudební inspirace a vzniku nových skladeb. Žesťový soubor Pilsen Brass pro Vás připravil malou exkurzi do její historie i současnosti. Ve svém moderovaném pořadu seznámí posluchače zábavnou formou s dějinami hudby a dokáží, že dnešní populární hudba by neexistovala bez hudby klasické. Pilsen Brass je profesionální soubor žesťových nástrojů s bohatým repertoárem více než pěti století klasické hudby, ale také žánrů jako jazz, filmová a populární hudba.
S vedoucím souboru Pilsen Brass – Janem Vitingerem pro nás udělala rozhovor Jiřina Leitnerová:
Člověk by měl po sobě zanechat na světě pozitivní otisk
Pilsen Brass je profesionální soubor žesťových nástrojů s bohatým repertoárem více než pěti století klasické hudby, ale také žánrů jako jazz, filmová a populární hudba. Do Berouna přijede už potřetí a zahraje v Muzeu Českého krasu 10. prosince od 18 hodin. Vedoucí souboru trumpetista Jan Vitinger nám ochotně odpověděl na několik otázek ke vzniku souboru i jejich vystoupení.
Co bylo impulsem k založení kvinteta (kvarteta) a kdy to bylo?
Být profesionálním hudebníkem má jednu nevýhodu. Ne vždy spolupracujete s lidmi, kteří jsou vám blízcí po lidské stránce. Je to zkrátka jako v každém jiném zaměstnání. My muzikanti máme ale možnost, vytvořit si ideální pracovní prostředí v komorním souboru. Pokud to zjednoduším, oslovíte své přátele a dáte dohromady komorní soubor. Stejným způsob vznikl v roce 2011 i žesťový kvintet a kvartet Pilsen Brass.
Jaké skladby máte na repertoáru?
Náš repertoár zahrnuje více než 5 století klasické hudby (renesance, baroko, klasicismus, romantismus, 20. století a soudobá hudba), ale i žánry jako dixieland, jazz a filmová hudba. Díky takto širokému repertoáru a zvukovým možnostem žesťových nástrojů můžeme vystupovat v téměř jakýchkoli vnitřních prostorách, ale i venku. Zní to možná jako reklama, ale žesťový soubor lze opravdu využít ke každé příležitosti.
Máte svůj stálý okruh posluchačů? Jak byste je charakterizoval?
Myslím si, že okruh našich posluchačů určuje šířka našeho repertoáru. Někdo si rád poslechne klasiku, někdo jazz a někdo filmovou hudbu. Profil našeho posluchače tedy nelze jasně definovat, ale představuji si jej jako člověka, který rád poznává souvislosti mezi jednotlivými hudebními styly. Jako člověka, který si uvědomuje, že hudba je takovou učebnicí dějepisu prostřednictvím lidských emocí.
To jste řekl moc hezky, skoro poeticky, z toho, že v berounském muzeu vystupujete už potřetí, je jasné, že si vás posluchači najdou všude. Má to nějaký důvod, že se do muzea vracíte?
Doufám, že tím hlavním důvodem je vzájemná spokojenost ze vzájemné spolupráce. Pro nás je skvělé podílet se na tematicky hodnotných a zajímavých akcích. Když připočtu vysokou profesionalitu týmu berounského muzea, je to pro nás místo, kam se vždy těšíme. Dalším důvodem je, že prosazuji tuto myšlenku. Povinností člověka je zanechat svým životem na světě pozitivní otisk. Neznamená to nic jiného, než navázat na odkaz našich předků a zanechat zde cokoliv, na co mohou navázat naši potomci. Proto si velice vážím práce muzeí a je pro mne ctí, jakkoliv přispívat k jejich činnosti.
Jaký jste měli pocit z prvního vystoupení v Berouně?
Uskutečnilo se při příležitosti vernisáže výstavy ke smutnému výročí sta let od vypuknutí první světové války. Přiznám se, že pro mne jako zájemce o poznávání historie, to bylo velice zajímavé téma. Byl to ale zároveň nelehký úkol, připravit společně s kolegou Ondřejem Michalcem takovou dramaturgii, která odpovídala obsahovému zaměření celého večera.
Máte svoji oblíbenou hudbu (co si například pouštíte v autě)?
Netroufám si mluvit za své kolegy. Já osobně miluji hudbu Gustava Mahlera, Richarda Strausse, Paula Hindemitha, Charlese Ivese a desítek dalších autorů klasické, moderní a soudobé hudby. Bohužel tato hudba nelze poslouchat v autě. Tam si raději pouštím lekce němčiny a angličtiny. V této souvislosti bych jen rád doplnil, že tzv. vážná hudba není vážná ve smyslu synonyma pro smutek či nudu, jak si mnoho lidí představuje. Poněkud zavádějící slůvko „vážná“ je především výrazem úcty vůči nezpochybnitelné kvalitě invence, obsahu a kompoziční techniky, kterou většina klasické hudby má. A lze jej také vnímat v psychologicko-sociologickém kontextu. Jak známo poslech klasické hudby není úplně jednoduchý. K jejímu pochopení je nutný rozvoj osobnosti v oblasti vnímání estetických, spirituálních i mravních hodnot. To vše přispívá ke kultivaci člověka. Podíváme-li se na události a vývoj v současném světě, lze klasickou hudbu považovat za jednu z těch dobrých zbraní, jak bojovat proti vzrůstající xenofobii, agresivitě a jednoduchosti moderní společnosti.
Žesťové nástroje nespojuje pouze majestátní zvuk. Dokážou překvapit také jemným tónem a virtuózní technikou. To vše umožňuje souboru Pilsen Brass připravovat na své koncerty skutečně bohaté dramaturgie programů. Co si soubor ve složení Jan Vitinger – trubka, Ondřej Michalec – trubka, Michal Kolář – trombon, Jan Kaňka – trombon, připravil pro posluchače v Berouně, to se dozvíte, když 10. prosince vpodvečer přijdete do muzea.
|
Vytisknout tiskovou zprávu
