Máte rádi pikniky? Vzpomínáte na to, jak vám chutnalo u vody, pod stanem nebo na výletě? Pamatujete si, jak jste spali „pod širákem“ a vařili v kotlíku? Víte, co je to Setonův hrnec?
Výstava mapuje způsoby stravování pod širým nebem jako oblíbené piknikování, turistické svačiny, trampské kotlíky a jiné. Přibližuje podoby a proměny tohoto společenského fenoménu od konce 19. století až do součastnosti.
Cílem výstavy je přiblížit návštěvníkům na základě dochovaných předmětů a dokumentů různé způsoby stravování v přírodě. Stravování pod širým nebem je v té či oné formě běžnou součástí života každého z nás. O to více nás může překvapit, jak lidská paměť v některých momentech selhává a rutinní události všedního dne se ztrácí v mlze minulosti.
Fotografie z výstavy
Výstava vznikla za spolupráce se Západočeským muzeem v Plzni
|
Vytisknout tiskovou zprávu
Doporučuji všem ostatním. B-) na výstavě sme se ani s dětmi opravdu nenudili.
Dobrý den, omlouvám se za připomínky, výstavu jsem neviděl, ale na obrázcích vidím pár věcí které nejdou dohromady. Např. zelenou PET lahev a hliníkovou svačinovou krabici – ty dělí nejméně čtvrt století. Vodu jsme nosili v hliníkové ( nebo smaltované ) vojenské polní lahvi, nebo v plastové lahvi od octa, jejíž uzávěr nikdy netěsnil. Také zelené gumovky v té době asi nefrčely. Spíš vojenské kanady, nebo pohorky ze Svitu, v létě pak čínské tenisky. Modrou džínovou košili tehdy čundrák nesehnal, pokud vím měli jsme vojenské nebo lesácké pracovní.
Také nerezovou termosku od v proutěného piknikového koše dělí možná půl století … jejda, kolik jsme rozbili těch skleněných termosek.
Zato si vzpomínám na skládací vařič na tuhý líh, Trenčianský párok s fazul´kou a čínský luncheonmeat, který byl snad opravdu z masa.
Dalo se pít z kdejaké studánky a poznalo se to podle toho, že u ní byl na kameni smaltovaný plecháček, který nikdo neukrad. Když se odcházelo z trampské osady i z tatranské salalše, tak se tam zbylé trvanlivé potraviny ( konzervy, instatntní polévky, čaj, sirky, svíčky ) nechaly pro toho, kdo přijde po nás a třeba bude v tísni, hladový nebo promoklý. Naopak jsme se mohli téměř spolehnout, že až tam ( či kamkoliv jinam ) přijdeme příště, bude tam někde pod převisem skály trocha suchého dřeva a sirky ve sklence od dětské výživy. Kde jsu ty časy, kdy se lidé starali o ty, kteří tam v dešti přijdou příště …
Dobrý den, vážíme si vašeho ohlasu. Jistě si nenechte návštěvu výstavy ujít. Z fotografií bohužel není možné rozeznat souvislosti, v rámci kterých jsou předměty vystaveny. Tematicky je výstava velice bohatá a zahrnuje předměty užívané před sto lety až po ty současné. Jistě vás potěší, že na výstavě máme i nezbytnou studánku s plecháčkem.
Berounská výstava o stravování v přírodě překvapuje svým netradičním pojetím
Beroun – Stravování pod širým nebem mapuje výstava s názvem Na plotnu zapomeňte! Ta se ve výstavní síni Konírna v Muzeu Českého krasu koná od začátku května až do 22. července a návštěvníci si denně kromě pondělí mohou připomenout oblíbené piknikování, turistické svačiny nebo trampské kotlíky.
„Berounské muzeum zatím neprezentovalo výstavu, která by se orientovala hlavně na stravování. Proto jsme si řekli, že by mohla být pro Berouňáky lákadlem. Kdo by si rád nezavzpomínal na staré časy. Jelikož je výstava z větší části složena ze soukromých zápůjček, bylo nejsložitější zajistit vhodné předměty. Díky tomu jsme ale měli možnost vybírat z věcí, které většinou muzejní depozitáře nenabízejí,“ vysvětlil Patrik Pařízek z muzea.
Výstava přibližuje podoby a proměny stravování v přírodě od konce 19. století, kdy rozvoj technologií stál u vzniku pomůcek pro transport potravin a kdy nárůst volného času širších vrstev obyvatel umožnil masové rozšíření volnočasových aktivit. Zájem o nově se ustavující sporty přiváděl stále větší množství lidí do volné přírody. Ne již za účelem odvedení práce, ale za potěšením, které dlouho zůstávalo doménou privilegovaných vrstev.
A jaké předměty návštěvníci výstavy uvidí? „Od těch nejobyčejnějších a nejrozšířenějších předmětů, které každý někdy na trampu či výletě použil, až po ty méně známé. Například sedací hole nebo historický „kostitřas“. Část výstavy jsme si půjčili od našich kolegů ze Západočeského muzea. Autorem námětu je Daniel Bechný z Národopisného muzea Plzeňska,“ upřesnil Pařízek.
„Podle zápisů z návštěvní knihy a několika ohlasů na našem webu mohu říci, že mnoho návštěvníků výstava překvapila svým netradičním pojetím. Lidé například kladně hodnotí, že se hned v úvodu výstavy ocitnou v instalovaném bufetu IV. cenové kategorie, a mohou tak zavzpomínat na dobu nedávno minulou,“ uzavřel Patrik Pařízek.