Zpestřete si návštěvu barokně zaměřených výstav v Jenštejnském domě také poznáním dalších památek nacházejících se v našem městě i blízkém okolí. Připravili jsme pro vás několik tipů pro procházky a výlety. Víte, kde se nachází ojedinělý oltář, proč dostala Plzeňská brána barokní podobu nebo kde bylo v 18. století ukrýváno Palladium země české? Na tyto a další otázky naleznete odpověď v tomto vydání.
Jenštejnský dům (Husovo nám. 87, Beroun) je nejstarší historicky doložený dům. Pochází z počátku 17. století, kdy jej po velkém požáru města nechal postavit Jindřich Čížek z Jenštejna. Ozdobou fasády je renesanční portál z červeného mramoru a barokní štít. V muzeu se můžete těšit na tyto výstavy:
Jan Václav Spitzer (1711 – 1773) – 300 let malíře pozdního baroka
Do 19. února zde můžete navštívit barokně zaměřené výstavy. První a nejrozsáhlejší z nich představuje barokního umělce Jana Václava Spitzera. Nechte se unést barokem a ponořte se do příběhů, které jednotlivé obrazy vypráví. Spitzerovo dílo bylo odedávna považováno za přístupné a srozumitelné. Nevěříte? Přesvědčte se o tom do 19. února. Prohlédnout si můžete také dřevěné sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Barbory a Panny Marie Immaculaty, které výstavu doplňují.
Už 30. listopadu bude zahájena další výstava s názvem Barokní Vánoce. Ta nás zavede do doby, kdy křesťanské vánoce ani zdaleka neprovázely zvyky, obyčeje a rituály, které známe dnes. Oslava vánoc se odehrávala v kostele a patřila k vrcholům barokní zbožnosti našich předků.
Poslední z cyklu výstav bude představovat Život šlechticů a měšťanů na přelomu 17. a 18. století.
Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého (Husovo náměstí, Beroun) se na Husovo náměstí vrátila v r. 2004. Je dílem místního kameníka Jana Slezáka, repliku sochy, jejíž originál z r. 1729 vystavuje Muzeum Českého krasu, vytvořil akademický sochaře Petr Vitvar.
Frišmanovský dům (Husovo nám. 89, Beroun) má dochovány valeně klenuté sklepy a upoutá svou barokní fasádou.
Plzeňská brána (Husovo náměstí, Beroun) je patrně nejstarší částí městského opevnění, svou gotickou podobu si však nedochovala. Po ničivém požáru v roce 1735 byla barokně opravena.
Kostel Zvěstování Panny Marie (Tovární, Beroun) je často nazýván Zábranský podle toho, že byl postaven za branami města. Vznikl v roce 1528 za času moru společně se hřbitovem. Původně pozdně gotický kostel byl však v průběhu třicetileté války zpustošen a časem zchátral natolik, že musel být zbourán, a v letech 1739 - 1744 byl postaven znova v barokní podobě. V interiéru zaujme netypický hlavní oltář z roku 1744, který nezdobí barokní obraz, ale pouze sochařská výzdoba od pražského řezbáře Ferdinanda Ublakera.
Kostel sv. Jakuba Většího (Seydlovo náměstí) vznikl patrně ve 13. století současně s městem a až do 16. století byl obklopen hřbitovem. V polovině 17. století byla přistavěna barokní zvonice.
Budova děkanství římskokatolické farnosti (Seydlovo náměstí) patří také mezi barokní památky. Stavba s pětiosým průčelím, členěná římsami a osazená okny se srdčitými mřížemi, nahradila na počátku 18. století původní gotickou faru.
Zámeček Na Ptáku (Na Ptáku, Beroun) zde stával odedávna. Kdysi patrný dvůr s polním hospodářstvím, z něhož do Berouna vycházely šosovní platy a farní desátek, byl v různém držení (Hyksů, Švíků, Mostníků, Preslů aj.) Konaly se tu výroční kratochvíle berounských měšťanů. Například „střílení ptáka“, t.j. velkého orla, sestaveného z prkének na vysokém stojanu. Bývalo tomu tak vždy po senosečích.
Kaple sv. Václava (Městský hřbitov, Beroun) je dne využívána jako obřadní síň.
Budova radnice (Husovo náměstí) s její dnešní pseudobarokní podobou tvoří dodnes dominantu města. Radnice byla přestavěna podle plánu místního rodáka Františka Coufala r. 1903.
Zdroje textů: mesto-beroun.cz, Viktor Palivec: Vlastivědný průvodce Berounskem, Muzeum Českého krasu
|
Vytisknout tiskovou zprávu
