Přednáška Ohlédnutí za sokolskými slety
Přednáška v Muzeu Hořovicka proběhne ve středu 19. června a přiblíží tradici sokolských sletů ve světle toho nadcházejícího, který bude probíhat s pořadovým číslem XVII v termínu od 30. června do 5. července v Praze.
Založení tělovýchovné jednoty Sokol se váže k roku 1862 a je spojeno se jmény Miroslava Tyrše a Jindřicha Fügnera. U příležitosti 20 let výročí trvání přišlo vedení Sokola s nápadem uspořádat společné cvičení. První slet tak proběhl v Praze v roce 1882 a konal se 18. června na Střeleckém ostrově, kde cvičilo 700 mužů pod vedením náčelníka Miroslava Tyrše. Ve slavnostním průvodu městem pochodovalo na 1572 sokolů v krojích s 57 prapory. Jelikož tato akce zaznamenala velký ohlas mezi veřejností, proběhly na konci 19. století ještě dva další slety. Oba byly spjaty s velkými výstavami, roku 1891 s Jubilejní výstavou zemskou království českého a konal se v Královské oboře (dnešní Stromovka). V roce 1895 proběhl slet jako součást programu Národopisné výstavy českoslovanské a přesunul se na letenskou pláň. Slavnostního průvodu Prahou se účastnili také četní zahraniční hosté.
Na počátku 20. století proběhl IV. sokolský slet v roce 1901 a poprvé se na něm kromě mužů a dorostenců představily také ženy cvičící s kužely. Na akci zval plakát od Mikoláše Alše. Po nucené pauze v důsledku 1. sv. války proběhl VII. slet již v rámci Československé republiky v roce 1920 s podporou prezidenta T.G.Masaryka, který sokolům věnoval vlajku. Oslavou samostatného státu se stala scéna „Stavba sochy svobody“. Poprvé zazněl pochod Josefa Suka „V nový život“.
Následující slet konaný roku 1926 probíhal již na novém stadionu v areálu na Strahově. ČOS v Tyršově domě otevřela sokolské muzeum. Devátý slet v roce 1932 se stal oslavou stého výročí narození dr. M. Tyrše, sletová scéna měla název „Tyršův sen“. Cvičenců přijelo přes 190 tisíc, diváků přišlo více než milion. Sletový plakát vytvořil Max Švabinský.
Jubilejní X. všesokolský slet se nesl již v předzvěsti obav z nacismu a blížícího se válečného konfliktu. Slavnou a vlasteneckou skladbou se stala prostná cvičení mužů „Přísaha republice“, prezident Edvard Beneš daroval Sokolu prapor. Po skončení 2. světové války proběhl sokolský slet v roce 1948, ale již po únorovém komunistickém převratu. Skladba mužů s názvem „Věrni zůstaneme“ připomněla osud mnoha sokolů umučených během války. Počet cvičenců dosáhl téměř půl milionu. Při slavnostním průvodu členstva došlo k demonstracím proti režimu a prezidentu Gottwaldovi. Po sletu bylo komunistickými akčními výbory vyloučeno ze Sokola a existenčně postiženo a vězněno přes 11 000 členů Sokola, který byl zároveň jako samostatná organizace zrušen. Hromadná cvičení byla nahrazena spartakiádami (celkem 6x v pětiletých intervalech na velkém Strahovském stadionu).
K obnovené tradici pořádání sokolských sletů se přistoupilo až po změně režimu v roce 1989. První slet v demokratickém prostředí a nových společenských podmínkách se odehrál v roce 1994 za účasti prezidenta Václava Havla. Pokračovalo se v roce 2000, kdy se Praha stala evropským městem kultury. XIV. sokolský slet v roce 2006 se konal začátkem července na menším strahovském stadionu Evžena Rošického. Celkově cvičilo zhruba 20 000 účastníků. Po dalších dvou pořádaných sletech ve Vršovicích na stadionu v Edenu se zde připravuje i ten letošní.
Na besedě v hořovickém muzeu přiblíží zajímavosti z předchozích sletů Josef Bican, člen Sokola Příbram a o historii hořovického Sokola pojedná ve svém příspěvku starosta hořovického Sokola Ladislav Duník z. Beseda je spojena s projekcí a ukázkou sokolských předmětů.
|
Vytisknout tiskovou zprávu
