Hradby chránily město před vojskem i vodou

Povodně | z Radničního listu

Devatenácté století můžeme směle nazvat nejen stoletím páry, ale rovněž stoletím povodní.

Výstavbu protipovodňových opatření na Litavce oddaloval od samého počátku nedostatek financí. První úpravy na Litavce spočívaly jen ve zpevnění nejvíce erodovaných břehů pomocí dřevěné kulatiny a proutí, avšak bez větších účinků. Žádosti berounských občanů o úpravy toku pochází již z roku 1868, ovšem vytvoření prvních projektů urychlila až katastrofální povodeň z roku 1872. Břehy tehdy byly zpevněny pouze provizorně kvůli nedostatku financí. Na úpravy nemělo peníze ani město ani okres.

O regulaci devítikilometrového úseku Litavky se po řadě jednání rozhodlo až v roce1903, tedy více než třicet let po ničivé povodni. První etapa byla provedena v letech 1905 až 1906 v úseku od ústí Litavky do Berounky proti proudu toku v délce 2,4 km. Náklady činily 325 158 korun. Další etapa směrem k jezu v Popovicích byla dokončena v roce 1909. Další větší úpravy na Litavce již nebyly provedeny, pouze došlo k zrušení a částečnému zatrubnění mlýnské strouhy v roce 1974 a vybetonování koryta. Stavba dálničního mostu v 80. letech 20. století si vynutila roku 1987 další přeložení koryta řeky Litavky v úseku od obchodní akademie po cementárnu. Koryto se posunulo o několik desítek metrů jižněji, řeka byla uzavřena do betonových milánských stěn jako prevence před dalšími povodněmi. V poslední době byla Povodím Vltavy s.p. provedena protipovodňová úprava v Popovicích (kolaudace 2009), na kterou bude navazovat úprava v úseku Králův Dvůr – Beroun a v Berouně (v roce 2011 vydána stavební povolení). Po dokončení bude okolí Litavky v úseku od Popovic po Beroun chráněno proti povodňovým průtokům tzv. stoleté vody.

Regulace Berounky začala se stavbou železnice

Na toku Berounky byly první úpravy navrhovány již v 50. letech 19. století v souvislosti se stavbou železnice. Projekt na úpravu řeky pochází z let 1889-1891. V roce 1903 byl převzat Zemskou komisí pro úpravu řek v Čechách. Počátečním úsekem úprav bylo koryto toku od berounského jezu k Vitáčkovu mlýnu. Stavět se začalo v roce 1906. Velká pozornost se věnovala stavbě zcela nového jezu v Berouně. Boční hráze kolem toku byly ve výši 2,5 m, koryto mezi hrázemi bylo široké 77 m, vlastní dno 30 m, svahy měly sklon 1:3 a šířka koruny hrází byla 2,5 m. Další úsek Tetín – Srbsko byl dokončen v roce 1910.

Největší problém představoval odstřel části skály Kozel u Hostíma. Třetí etapa Srbsko – Poučník byla dokončena v roce 1913. V dalších letech lze mezi výraznější úpravy zařadit rekonstrukci jezu v Berouně, která byla dokončena v roce 1954 a stavbu hráze na levém břehu na Závodí (projekt pochází již z roku 1906). Hráz na Závodí byla dokončena v roce 1952, na její koruně vznikla nová ulice Na Hrázi.

Hráz měla ochránit zejména rodinné domy proti škodám, které jim každoročně způsobovaly odcházející ledy. Měla však nevýhodu při velkých povodních, kdy se voda dostala za hráz a jen velmi neochotně z pozemků odtékala. Při stavbě dálnice byly břehy Berounky zpevněny v místech dálničního mostu. V letech 2010 a 2011 vyrostla v Berouně malá vodní elektrárna, jejíž součástí byla i stavba sklopného jezu v místě jeho bývalého tělesa. Tato stavba umožňuje zejména v zimním a jarním období pomocí snižování hladiny nadjezí snazší rozlámání ledů a jejich bezpečný odchod.

Zdroj: Topinka J., Regulace řek na Berounsku, Beroun 2002 HYDROPROJEKT CZ, a.s., Protipovodňová opatření na Litavce, 2011 HYDROPROJEKT CZ, a.s., Protipovodňová ochrana města Berouna, 2011




| Vytisknout tiskovou zprávu Vytisknout tiskovou zprávu