Zapomeňte na plotnu, jezte v přírodě! Doba pikniků je tu!

Tipy | z deníku

Čeká nás tropický víkend a léto už je v dohledu. Ideální doba na pikniky. Ať už si vyberete pro posezení v přírodě městský park, zámeckou zahradu nebo osamělou louku, vždy mějte po ruce košík plný dobrot, na které se budou rodině i přátelům sbíhat sliny. Poradíme, co si na správný piknik vzít s sebou. Dobrou chuť! Mnoho inspirace naleznete také na výstavě berounského muzea.


Kromě dobrého jídla a pití do žaludku je nezbytností i dostatečně velká deka, na kterou se uvelebíte. Hodit se vám bude i starší ubrus, na nějž vyskládáte nádobí a pochoutky. Jestli se chystáte pít víno, nezapomeňte na vývrtku. Při ruce mějte i repelent na otravný hmyz, který by vám mohl venkovní hostinu pořádně znepříjemnit. Do košíku si přibalte taky vlhčené ubrousky na otírání rukou, toaletní papír a tašku na odpadky.

Co se hodí do košíku:

*Ovoce a zelenina – myslete na to, že venku by bylo jejich omývání, loupání a krájení dost nepohodlné. Připravte si je proto předem, ideální je nakrájet papriky, okurky nebo jablka na kousky a naskládat do plastové krabičky.

Na piknik si berte jídlo, které sníte a které nepodléhá rychlé zkáze

*Pečivo – přinést si na piknik bochník šumavy a na místě ho krájet?Jděte na to zpříma, kupte bagety nebo rohlíky, doma je nakrájejte na kolečka a zabalte do utěrky, aby neoschly. Menší kousky se přikusují lépe.

*Maso – to samé platí i o mase. Tahat s sebou v košíku celé kuře je nesmysl. Ale grilovaná stehna a prsa nebo minišpízy z vepřového vaše spoluhodovníky určitě potěší.

* Sýry – taveňáky nebo plátkové sýry na sluníčko nepatří, rázem byste z nich měli kaši. Vybírejte radši tvrdé sýry, jako je eidam, gouda, čedar nebo parmezán.

Dobroty, které nechte doma…

* Majonézové saláty, ryby a smetanové zákusky

V teple se rychle kazí, v lepším případě byste mohli dostat průjem, v horším i salmonelózu.

* Čokoláda

Na slunci roztaje během několika minut. Jestli se děti neobejdou bez sladkého, mějte pro ně po ruce třeba borůvkové muffiny nebo ovocný koláč.

Co k pití?

Pivo i limonáda chutnají nejlépe vychlazené. Ideální je proto opatřit si chladicí

Jídlo na piknik si pečlivě připravte a složte do velké tašky

box nebo termotašku. Jestli je nemáte, zvolte raději červené víno, které vám teplejší bude chutnat rozhodně víc než bílé (to by mělo být vždy vychlazené na 10–12 stupňů). Ženy si rády pochutnají třeba na ovocných pivech v plechovce s nízkým obsahem alkoholu (například Samson Radler s příchutí citronu a grepu). Jestli jste pivaři, oceníte praktické balení piva v plastové lahvi (třeba 11stupňový Kozel 1,5 litru). Dětem můžete připravit domácí čaj s ledem a kousky ovoce nebo pravou citronádu.

Jak zabavit zlatíčka?

Jestli vyrážíte na piknik i s ratolestmi, myslete na to, že jim možná při hodování na dece bude dlouhá chvíle. Vezměte jim proto míč, frisbee nebo koule na petangue.

Co když bude pršet?

Jestli jste si naplánovali piknik s přáteli, ale s počasím to nevypadá zrovna růžově, je dobré připravit se i na mokrou variantu a půjčit si takzvaný párty stan (nabízí půjčovny v regionech, info na internetu). Šest lidí se vejde do stanu o rozměrech 3 x 3 metry. Pod deku si s sebou přineste igelitovou plachtu.

Kde se piknik vzal?

Kultura pikniků se rozmohla v Británii na začátku 19. století, když se nepracující lidé s dostatkem volného času rozhodli přemístit jídlo ze stolů do přírody, aby si užili nejen chuť, ale i estetický požitek.

Slovo piknik se vžilo do angličtiny v polovině 18. století a znamenalo módní společenskou zábavu, ve které každý člověk přispěl svým dílem občerstvení. Původně se pikniky konaly v uzavřených prostorách ve městě. Byly vysoce módní záležitostí společenské elity a poskytovaly chuťové a estetické potěšení. Nejčastěji se konaly v hostincích nebo ve velkých domech v Londýně a byly výslovně určeny pro společenskou elitu.

Pikniky, jak je známe dnes, se pořádaly až v prvních dvou desetiletích 19. století. Lidé piknik vnímali jako příjemnou událost spojenou s výletem do přírody, kde se všichni účastní jídla pod širým nebem.

Historie sendvičů: Za všechno může hráčská vášeň!

Sbalené chlebové placky s náplní jedli lidé už ve starobylé Palestině. Krajíce chleba se ovšem začaly plnit až ve středověku, oblíbenou náplní bylo jehněčí maso. Praktickou lahůdku si na cestách nemohli vynachválit ani panovníci, například španělská královna Isabela Kastilská.Sendviče si získávají na oblibě i u nás, i když v Česku mají velkou konkurenci v klasickém chlebu a rohlíku

Sendviče podobné těm, které si dnes rádi dopřáváme, se začaly připravovat až kolem roku 1762 v jihovýchodní Anglii. Právě zde se scházela pravidelně pánská společnost, která se oddávala politickým debatám a karetním hrám. Nejnáruživějším milovníkem této zábavy byl John Montagu, čtvrtý hrabě ze Sandwiche. Ten, aby si nezamastil karty a neztrácel jídlem tolik času, si nechával nosit oblíbené hovězí přímo k hráčskému stolu. Jednoho dne si maso připlácl mezi dva krajíce chleba a sendvič byl na světě!

Novinka uchvátila i ostatní hráče, sendvič dostal jméno a začal si razit cestu ke slávě. Ve viktoriánské době bylo podávání sendvičů k odpolednímu čaji velice módní záležitostí, která se rozšířila i přes oceán do Spojených států. Nejoblíbenějším sendvičem mnoha Američanů se stal rázem sendvič BTL (baccon, tomatoe, lettuce) – tedy pšeničný toast plněný slaninou, rajčaty a salátem.

Autor textu: Eva Fraňková, Blesk.cz




| Vytisknout tiskovou zprávu Vytisknout tiskovou zprávu