Až do předsíně nebes

V polovině 70. let  přibyl do sbírek Muzea Českého krasu soubor dvanácti pláten v desolátním stavu. Smotek ne nepodobný koberci připravenému na odvoz byl zhodnocen jako téměř bezcenný. Nejen stav pláten, ale i obtížně určitelný původ, námět a vůbec autorství udělaly z role na nějakou dobu tajemný deponát. Tak trochu to byl sv. Vintíř, který vlastní soubor objevil. V polovině 90. let v rámci příprav výstavy u příležitosti výročí úmrtí tohoto světce byly dohledávány materiály k jeho osobě. V souboru se nachází i jeho vyobrazení a při této příležitosti byl obraz jako první také restaurován. Se značným odstupem se postupně podařilo zajisti restaurátorský zásah i pro další plátna. Koncem roku 2008 byla nákladná obnova všech obrazů dokončena.

Plátna pochází z dílny malíře Jan Václav Spitzera (1711-1773), od jehož narození uplyne letos 300 let. Nijak známý autor stovek fresek a desítek oltářních obrazů byl sice původem z Prahy, ale jeho dílo zůstalo s naprostou převahou dochováno mimo jeho rodiště. Mnoho středočeských kostelů zdobí Spitzerovy fresky a některé z nich také menší či větší oltářní obrazy. Zadavateli jeho práce byli hlavně církevní řády (františkáni, augustiniáni, pauláni, benediktini) a samotné farnosti, patří k ni však také někteří církevní hodnostáři a šlechticové. Česká šlechta obrátila z mnoha důvodů svou pozornost na venkovská sídla, kterým dopřála četné stavební úpravy spojené i s novou výtvarnou výzdobou. Nevíme proč byla práce J. V. Spitzera tak oblíbena, jak lze soudit z množství zakázek a dochovaných prací. Snad pro jeho schopnost absorbovat domácí malířskou tradici, nepřehlédnutelnou narativní sdílnost a srozumitelnost jeho fresek. Množství podnětů osvícenské doby nezůstalo v jeho díle bez osobité odezvy. Vedle vrcholně barokních impulsů využití působnosti světla na plátnech zaznamenáváme i typické manýristické protáhlé figury a rokokové taneční postoje jednotlivých aktérů celých freskových scén. Všestranně názorově pestré 18. století se stalo podkladem pro početně velmi bohatý malířův odkaz.

Soubor pláten z fondu berounského muzea nás přivádí až do předsíně benediktinského nebe. Vyobrazení světců a významných členů řádu je sice vedeno v tmavších sytých tónech, velmi barvitě však vypráví jejich osudy a nastiňuje spletité cesty. Někteří (sv. Vintíř, sv. Karloman) byli urozeného původu a k víře a řádu přistoupili až v dospělém věku, jiní (sv. Placidus, sv. Maurus) byli zasvěceni církvi již od dětství. Obtížnou životní dráhu si zvolil sv. František Xaverský. Nejen obrazně zdolal velmi dlouhou misionářskou cestu a proslavil se mimo jiné svou otevřeností vůči kulturám různých národů. Bez velké nadsázky se stal kosmopolitou již v 16. století. Plátna stejně jako fresky vypráví i mnohé další příběhy. V několika sbírkách jsou také deponovány kresby a studijní náčrty J. V. Spitzera svědčící o jeho pracovitosti a kreslířské zdatnosti.

Soubor pláten pochází z benediktinského kláštera ve sv. Janu pod Skalou. Vznikl patrně v 60. letech 18. století, jak naznačuje malířova fresková výzdoba v místě. Bližší zprávy o celé zakázce zatím nebyly objeveny. Je možné, že soubor býval doplněn o další plátna a není stále kompletní. V době totalitního režimu nebyla klášteru ani inventáři věnována nijaká péče. Blíže neurčená plátna převzalo Okresní kulturní středisko a posléze je alespoň vyhovujícím způsobem uložilo do depozitáře. Díky četným dotačním počinům na restaurování těchto obrazů můžeme čtenáře pozvat na první výstavu malíře Jana Václava Spitzera. Vedle významného souboru ze sbírek Muzea Českého krasu se podařilo zajistit také několik velmi zajímavých zápůjček. Ačkoliv je malířova práce rozprostřena téměř po celém regionu v rámci výzdoby kostelů, bývalých klášterů či dalších dnes již soukromých staveb, pokusíme se přiblížit jeho dílo v širokém kontextu.